Hvězda Národního divadla i mnoha filmů a seriálů, slávista tělem i duší ve vzpomínkách a svědectvích J. Petrů, Č. Císaře, F. Filipa, D. Jedličky, J. Balvína, F. Veselého a dalších.
Král Kazisvět z Princezny se zlatou hvězdou na čele, Koniáš z Temna a další podobné filmové postavy ze začátku jeho kariéry ho mohly předurčit k rolím osvědčených záporáků. Řada dalších příležitostí, které mu nabídlo divadlo, film a také televize, ovšem přispěla k tomu, aby osvědčil rozsah svých talentů. Díky středostavovskému původu se zpočátku jevil jako adept pro některou z tzv. seriózních profesí. Původní jméno si změnil podle svého strýce, odbojáře. Ačkoliv jej nepřijali na konzervatoř, prosadil se v divadelních společnostech, kde mu nabízeli především komediální role. Později prošel řadou kamenných divadel, včetně Vinohradského, až k metě nejvyšší, kterou byla Zlatá kaplička. Uvěřil obrodnému procesu na konci šedesátých let a patřil následně mezi ty, kteří museli účastí v normalizačních filmech a seriálech složit úlitbu oficiální moci. Mezi sportovci je znám jako velký fanoušek Slávie, dvacet let stál v čele odboru přátel tohoto klubu a spolu s dalšími kumštýři pomáhal získávat potřebné sympatie donátorů. Svůj volný čas rád trávil na chalupě, měl vlídnou oporu ve své ženě, jeho herectví ocenil J. P. Sartre i celá řada režisérů a kritiků. Díky filmu a televizním archivům jsou stále živé jeho role, včetně těch posledních ze seriálu Cirkus Humberto nebo z filmu V erbu lvice. Charakteristiku Martina Růžka vykreslují ve svých vzpomínkách a úvahách Čestmír Císař, Jan Rejžek, Jan Petrů, František Filip, František Veselý aj.
(oficiální text distributora)
