My iz buduščego
We Are from the Future
Obsahy(3)
Jeden z nejpůsobivějších válečných sci-fi filmů světové kinematografie natočil v roce 2008 zkušený režisér Andrej Maljukov, který má na svém kontě ceněné snímky Diverzant nebo V ostře sledovaném pásmu. Příběh filmu se odehrává ve dvou časových rovinách – v současnosti a za druhé světové války. Čtveřice mladíků se živí prodejem válečných artefaktů na černém trhu. Jednoho dne objeví starý zákop, kde je ukryt sejf s dokumenty. Mezi papíry mrtvých vojáků nalézají fotografie, na kterých poznávají sebe sama. Šokovaní mladíci raději odcházejí, když v tom... Jako mávnutím kouzelného proutku se ocitají v roce 1942 uprostřed krvavé válečné bitvy. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (70)
Na prvý pohľad sa možno zdá, že ide o jednoduchú a možno i naivnú záležitosť, kde sa štvorica chalanov zázrakom dostala v minulosti späť, konkrétne do r. 1942 a to priamo do zákopov kde sa odohrávali tuhé boje, aby tak mohli prehodnotiť svoj život a napraviť sa k lepšiemu. No ja mám podobný námet s cestovaním v čase veľmi rád, takže niektoré chybičky rád prepáčim. Hlavné bolo, že filmové spracovanie nebolo najhoršie, pričom ani herecká stránka nebola zlá. Čo sa týka bojových akcií, videl som i lepšie, no v kontexte celého príbehu ich úroveň bohato stačila. Slabší nadpriemer. 70/100 ()
Kdyby mnou náhle Prozřetelnost flákla do okopu plného negramotných Ivanů, na který notabene útočí banda vymaštěných nácků, určitě bych měl sto chutí obluzovat nemytou a neholenou zdravušku! Spíš by se ze mě stalo ztělesnění nějakého halogenu. Patrně bromu..... Marně se po již delší čas snažím vystihnout, kde jsou pro mě největší slabiny ruských filmů, zkrátka, co mě na nich tak nějak sere. Určitě to bude ono přehnané gerojství. Kdyby moskvič natočil Karkulku, tak by cestou za babuchou osvobodila dva – tři lágry, zapropagovala březen coby měsíc knihy a narubala pár tun černého uhla, aby se nakonec obětovala tím, že se na vlka vrhne s odjištěním granátem v dlani. I ta logika trošičku pokulhává, alespoň zdánlivě. Je totiž skutečně možné, že Serjožkové a Nástěnky mají hovnotové žebříčky pošoupnuté trošičku jinam, než já. Třeba vážně bloudí po světě s věčně nadurděním výrazem, nectí lidského života a jak vesele pijí, tak spokojeně i zmírají. Nebyl jsem v Rusku po dostatečně dlouhý čas na to, abych onu domněnku mohl vyvrátit. Ještě k tomuto dílu: vyhlašuji soutěž o to, kdo pozná nejvíce zásahů autocenzury! Báťuška Putin musel být na projekci skutečně spokojený, jeho ovčani dostali další kvalitní návod, jak nahlížet na vlastenectví, historii a smutné problémy dneška (kupříkladu na plešounky s hákenkrajcem na paži, rozmazlenou mládež, nectící velké činy dědů, ba naopak, hrající si s jejich lebkami vrchcáby...etc.). To vše za pomoci jezírka s živou vodou, babči kořenářky a jednoho vytepleného jeepu. A protože Vladimir Vladimirovič zrovna s Angelou buduje nějaký ten ropovod, nebyl Němec popsán moc fujky, spíš jen jako jakýsi abstraktní terč pro sovětské hlavně. Ale co, kálí to Šarik. Hvězdopružní, tam za mořem nadějí, patlají ve svatém lese zase svojí propagandu.....a je skutečně otázkou, která z nich je podařenější. Trojku si to, coby moderní verze Mrazíka, zaslouží. ()
Film o procitnutí, změně pohledu na současnost tím, že prožijí minulost. I když je to sci-fi film o cestování časem, je to především válečný film, který příliš nevyužívá nabízejících se možností konfrontace minulosti s přítomností. Přesto je napínavý a až na pár lehce nelogických kroků, které neplynou překvapivě ze scifi prvků, ale z chování některých postav, je to svižně ubíhající podívaná. 65 % ()
Kdybych já, Bůh chraň, byla hostem z budoucnosti ve válečné historii země a stala se součástí armády, byla bych s přehledem to nejhorší, co naši armádu kdy potkalo. Ruku do ohně (ne mojí, ruku někoho, kdo má sklony k strkání rukou do ohně) na to, že by moje odhodlání a odvahu neposílila ani znalost data konce války. Popravdě, když by na mě stříleli, asi bych zapomněla i kdy jsou Vánoce, kdy mám narozeniny a kdy je den dětí. ()
Překvapivě dobrý moralizující váleční snímek. I když jsem od začátku tušil jaký bude děj, tak jsem se po ty dvě hodiny vůbec nenudil. Při sledování filmu se nedá ubránit dojmu, že je nějaký nedotažený. Herci by mohli být kvalitnější, repliky promyšlenější a emoce by mohly jít víc do hloubky. Mrazivost o níž si námět přímo říkal jsem z něj totiž vůbec necítil. ()
Galerie (38)
Zajímavosti (1)
- Ve scéně přibližně 12 minut po objevení bunkru, když postavy zkoumají obsah lékárničky, je možné v pravém horním rohu obrazovky spatřit mikrofon. (Topper.H)
Reklama