Si
Poézia
Režie:
Chang-dong LeeScénář:
Chang-dong LeeHrají:
Jeong-hee Yoon, David Lee, Nae-sang Ahn, Hira Kim, Bok-gi Min, Min-jae Kim, Jong-goo Kim, Myeong-shin Park, Eun-jin Kang, Hee-ra Kim, Ja-young Kim (více)Obsahy(1)
Mi-ja žije v malém venkovském městě, jímž protéká řeka. Je jí už víc než šedesát, ale vypadá mladistvě a ráda se dobře obléká. Její klobouky působí trochu excentricky, ale vypovídají o Mi-jině zálibě v kráse a poezii. Ráda by se naučila psát básně, proto se přihlásí do kurzu poezie v místním kulturním domě a stane se jeho zanícenou posluchačkou. Nebrání jí to pečovat o ochrnutého starce, a vydělávat si tak na živobytí. Chování dospívajícího vnuka, který s ní žije, Mi-ju netrápí, dokud nevyjde najevo, že je zapleten do případu sebevraždy své spolužačky. Mi-ja zjišťuje, že skutečnost není tak krásná, jakou by ji ráda viděla. „Co to znamená, napsat báseň v době, kdy poezie skomírá?“ ptá se režisér Lee Chang-dong. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (1)
Recenze (26)
Tragické drama s prvky černé komedie, ve kterém vyniká především hlavní představitelka Mija (Jeong-hee Yoon). Ta pravá linie příběhu se sice objeví až později, ale zaměřuje se na vážná sociální + morální témata nejen korejské společnosti. Vedlejší část příběhu pojednává o vymírající poezii a hrdinčině cestě za tou pravou básní. I přes svou délku a pomalé tempo mě film snad nikdy nenudil a scény hodiny poezie nebo snídaně se synem a fotkou na stole se mi moc líbily. (7/10) [MFFKV 2010] ()
První půlka mě bavila. Říkala jsem si že to je první film z asijské produkce u kterého mi vyhovuje ten poměr děje „poetična“ a „poselství“. Okolo poloviny se ale film pomalu dostával tam, kde byly i jiné asijské filmy, které jsem měla tu čest vidět. Ale jen na chvíli, potom se zase objevuje silnější dějová linka. Celé řešení té zvrácené situace je samo o sobě tak zvrácené a provokativní…Přímo to útočí na podstatu problému a nejen na ten jeden problém, ale i zároveň na širší spektrum (více či méně)morálně zvrácených situací. Kontrast mezi jednotlivými stránkami příběhu je vážně zarážející a to i pro mě (a to nejsem vůbec fanda poezie a obyčejně ji vůbec nerozumím-stejně jako tady většině té básně v závěru…)----“V čistém těle čistá mysl.“---- Takže se koukněte na tenhle film a pak se běžte všichni povinně vysprchovat… ()
Je to nadpriemerná dráma. Má celkom dobrý príbeh o staršej žene, ktorá býva so svojim vnukom, pracuje na čiastočný úväzok, pri ktorom sa stará o ochrnutého staršieho muža a v poslednej dobe si zamilovala poéziu, pričom navštevuje krúžok a túži napísať vlastnú báseň a tak je so svojim životom celkom spokojná a snaží sa všade vidieť len to pekné. Lenže sa dozvie, že má Alzheimerovu chorobu a jej vnuk spolu s priateľmi môže za samovraždu spolužiačky, kvôli čomu potrebuje získať veľký obnos peňazí. Spracovanie nie je zlé, ale ani ničím výnimočné. Celý čas sa to nesie v pomalšom tempe a ani sa tu toho moc neudeje, prakticky po celý čas sa tu striedajú tie isté typy scén, čo pri tejto výrazne nadpriemernej dĺžke nie je práve najideálnejšie, ale zase s tým ani nemám väčší problém. Síce napríklad vzťah medzi ženou a jej vnukom mohol byť trochu lepšie podaný a podobne aj to prepojenie medzi poéziou a reálnym svetom, ale nudu som aj tak nepocítil, má to takú zaujímavú atmosféru a pozerá sa na to dobre, pričom je to skutočne tá najčistšia dráma bez vplyvu akéhokoľvek iného žánru. Herecké obsadenie je bez problémov, sympatická hlavná hrdinka a pár zaujímavých vedľajších postáv, obzvlášť otec ďalšieho z vinníkov, ktorý k nej mal najbližšie. Réžia a technická stránka sú celkom slušné, síce by som viac ocenil trochu iné prevedenie, ale viditeľne všetko vyšlo tak, ako aj bolo v pláne, keďže režisér Lee Chang-Dong má v podobnom duchu aj predchádzajúce filmy. Takže Poetry je taký malý, ale aj tak celkom príjemný film, ktorému síce nemôžem dať lepšie hodnotenie, až tak si ma to nezískalo, ale aj tak u mňa prevládajú kladné pocity. No v porovnaní s režisérovými dvomi predchádzajúcimi filmami Secret sunshine a Oasis mi to prišlo predsa len slabšie. 64% ()
Věřím v poezii. Neumírá, jenom je víc vyšinutá a osobnější, protože často už nikoho jiného než tvůrce nezajímá. Tenhle film je velmi suverénně natočený, velmi autoritářsky konstruuje svůj vnitřní svět, a právě v tom se zakládá největší problém, který s tímto snímkem mám. Některé hrany jsou, a občas už docela silně, proti mému vlastnímu cítění. Já bych trošku hladila. Ale potom by to byl samozřejmě úplně jiný film, nebyla by to tahle konkrétní poezie. ♥ "Už mě nemiluj. Nemám zdání o tom, jak plyne čas." ()
Ďalší z ťažkých filmov z pera Chang-dong Leeho. Poetry je príbehom, kde by ste ťažko hľadali niečo pekné. Alebo inak. Kde je ľudskosť mimo hlavnej postavy takmer neviditeľná. Postupné naberanie dramatických okamihov ukazuje bezútešnosť každodennej existencie. Lee síce netlačí na pílu, ale aj tak vám z toho všetkého zostane ťaživý pocit. Hlavnej hrdinky mi je ľúto. Hlavne ak viete, že celé snaženie je v zásade bezpredmetné. Doznievanie filmu vyslúžilo príbehu štvrtú hviezdu. Má to kvalitných hercov a silné posolstvo ale rovnako ako v prípade ostatných Leeho filmov.. Som rád, že som to videl. Vracať sa k tomu už ale nemusím. Hlavná hrdinka je čarosmutná. ()
Reklama