Recenze (1)
Problémem tohohle seriálu je ústřední dvojice. Trvalo mi věčnost, než jsem si je alespoň trochu oblíbila. On (Vince) je sympatický narcis, který je ve své době očividně považovaný za fešáka (o čemž bych se hádala) a hází jednu sarkastickou hlášku za druhou. Smekám před scénáristy, spousta těch hlášek má říz.. Jenomže Vince je bohužel neumí podat, jen je ze sebe vychrlí (skoro jsem zaplakala při představě co by s tímhle materiálem zvládli takoví Robert Linsay, Bill Nighy a další). Ona (Penny) je pěkná, ale neskutečně náladová osoba. V jednu chvíli se usmiřují a ona by samou něhou roztála a o 10 vteřin později je na smrt uražená, tříská dveřmi a další dva týdny s ním odmítá mluvit. Tohle je v podstatě schéma toho co se neustále opakuje v každém díle první série. Žádný vývoj, jen neustálé dohadování, pár povedených hlášek a hafo záběrů na jeho dokonalý úsměv. Druhou sérii se to zlepšuje, možná i proto, že více prostoru dostávají vedlejší postavy - její otec a jeho rodiče spolu s katastrofálně nešikovným bratrem jsou důvod, proč jsem se na jednotlivé díly vyloženě těšila. Sledovat kontrasty obou rodin, jejich společenského postavení, způsobů a hlavně řeči byly mnohem zajímavější než příběh ústředního páru.To pokračuje v třetí sérii, která už má dokonce i nějaký děj, zato mnohem horší účesy. Možná nejlepší ze všeho je Vánoční speciál o tom, co vlastně bylo před začátkem. ()