poster

Dare mo mamotte kurenai

  • EN název

    Nobody to Watch Over Me

Drama

Japonsko, 2009, 118 min

Komentáře uživatelů k filmu (5)

  • T2

    Rozpočet $-miliónovTržby Celosvetovo $6,519,191(8.8.2010)

  • Subjektiv
    *

    Chce-li film obžalovat lidskou špatnost, může to učinit všelijak. Dare mo mamotte kurenai se tváří jako komorní drama s naprosto autentickým prostředím a postavami. Proto mu lze těžko odpustit jejich nevěrohodné chování, jež svojí bizarností nenutí diváka přemýšlet ani jej příjemně nemate. Ne, přímočarým přeháněním lidské špatnosti a dětské naivity ho pouze odpuzuje. Děj se násilně podřizuje vzniku situací, jež mají diváka dojmout a přesvědčit ho o své pravdě. Zápletka je následující: Mladý hoch je obviněn z vraždy a zatčen. Policie se rozhodne ochraňovat jeho rodinu před vlezlým zájmem novinářů, poskytnout psychologickou pomoc a zabránit případnému neštěstí. Potud je vše v pořádku. Rodina se skládá z otce, matky a sestry. Tím věci "v pořádku" končí. Hned zpočátku police svěří každého člena rodiny do péče jiného policisty, aby snad náhodou v sobě nenašli její členové oporu... Divák záhy zjistí, že k tomuto kroku se odhodlali autoři proto, abychom se my diváci mohli zabývat pouze interakcí mladší sestřičky obviněného a policisty, jenž shodou okolností má problémy se svou rodinou a toužil by býti se svou dcerou. Sestřička má tvářičku k pohledání, naivňoučkou, sladkou, nevinnou. S důvěrou se obrací k lidem o pomoc a ti ji jeden po druhém, tu nechtěně, jindy s nejhorším úmyslem, zklamávají. Hon na ni pořádají novináři, hon na ní pořádají bloggeři. Všichni na ni řvou, že se musí omluvit rodinám obětí. Tvrdí, že i ona nese díl viny. Na internetu se objevují nenávistné posty. Nikde před nimi není v bezpečí. A ona to vůbec nechápe, tak moc trpí. Jen ten policista, jelikož má tu dceru, kterou miluje, ji chrání... K němu ale teprve musí nalézt důvěru... Téměř odpad.(7.6.2010)

  • mandelbrot
    **

    Vykonstruované a přehnané pro dosažení maximálního efektu. Vztek vůči všem těm hajzlíkům a celé společnosti, která tohle dovolí, vyvolává film spolehlivě, ale způsob, kterým toho dociluje se mi moc nelíbil.(29.11.2009)

  • d-fens

    ocenenia : Montréal World Film Festival 2008 - Najlepší scenár (Ryôichi Kimizuka, Satoshi Suzuki) spolu s filmom "Bienvenido a Farewell-Gutmann"(19.2.2010)

  • Tanner
    ***

    Ano, film je v mnoha ohledech přehnaný, ale mně to tentokrát ve sledování nijak výrazně nepřekáželo a jsem ochoten to vzít jako legitimní "umeleckou nadsázku", která je přítomna více či méně takřka v každém filmu; i když tady je to opravdu skoro přes čáru. Bohužel, postavy jsou přeci jen trochu plošší, ačkoliv prostoru k jejich prohloubení je docela dost. U tvůrců však zvítězila snaha nacpat do jednoho příběhu co možná nejvíc traumat a to je spíš ke škodě snímku. Celkově ale určitě není nezajímavý. Za sebe bych dal silnější tři.(17.4.2011)