Jalainur
Drama
Čína, 2008, 92 min
Obsah
-
Řadou cen z mezinárodních festivalů ověnčený film zachycuje vztah starého strojvedoucího parní lokomotivy a jeho mladého asistenta, kteří pracují na železniční trati vedoucí k povrchovému uhelnému dolu Jalainur v mongolské oblasti Číny. Muži, které z povahy jejich pracovních pozic váže silné osobní pouto, jsou vlivem odchodu staršího z nich do důchodu nuceni podstoupit nesnadné loučení. Poeticky pojaté vyprávění s minimem dialogů se odvíjí převážně v působivě komponovaných obrazech gest, postav a krajiny, které filmu vynesly i cenu za kameru na festivalu v Singapuru. Snímek natáčený v reálném okolí lomu Jalainur s tamními neherci je teprve druhým celovečerním dílem devětadvacetiletého režiséra. Vizuální stránka filmu je částečně dílem režisérových pečlivých storyboardů a práce nestudovaného kameramana Zhanga Yiho, s nímž se autor spřátelil během společného studia oboru animace na Pekingské filmové akademii. (JFL)
Řadou cen z mezinárodních festivalů ověnčený film zachycuje vztah starého strojvedoucího parní lokomotivy a jeho mladého asistenta, kteří pracují na železniční trati vedoucí k povrchovému uhelnému dolu Jalainur v mongolské oblasti Číny. Muži, které z povahy jejich pracovních pozic váže silné osobní pouto, jsou vlivem odchodu staršího z nich do důchodu nuceni podstoupit nesnadné loučení. Poeticky pojaté vyprávění s minimem dialogů se odvíjí převážně v působivě komponovaných obrazech gest, postav a krajiny, které filmu vynesly i cenu za kameru na festivalu v Singapuru. Snímek natáčený v reálném okolí lomu Jalainur s tamními neherci je teprve druhým celovečerním dílem devětadvacetiletého režiséra. Vizuální stránka filmu je částečně dílem režisérových pečlivých storyboardů a práce nestudovaného kameramana Zhanga Yiho, s nímž se autor spřátelil během společného studia oboru animace na Pekingské filmové akademii. Komentáře uživatelů k filmu (1)
-
JFL
Nezávislý čínský film překvapí líbivě vycizelovanou kamerou, která jednotlivé záběry koncipuje jako „umělecké fotografické momentky“, což znamená spoustu sytých stínů, výrazné tónování a „působivé“ kompozice postav vůči krajině, v níž se spájí strohost mongolské přírody s omšelými industriálními strukturami. Ale za pěknými obrázky je jen klasický, festivalově sentimentální příběh o střídání generací a poutu mezi dvěma kolegy (které místy vyznívá silně homoeroticky). 5/10(30.6.2009)
