Recenze (1)
Víte, oni to v tom pětačtyřicátém roce, oni to v Mongolsku neměli lehké. No vezměte si třeba otázku náboženství. Co to bylo na konci druhé světové války s tím buddhismem za problém, protože Rudá armáda za dveřmi, Čojbalsan u vesla a v Mongolsku hromada věřících a lámů. No a jak se s tím propagandisticky vypořádat lépe, než představit filmovou podobu národního hrdiny Cogt Tajdže jako rudého vůdce protidalajlámovského odboje – stačilo jen taktně nezmiňovat, že ti rudí byli taktéž buddhisty, pouze z konkurenční sekty (zde žel vykresleni spíše ve v době vzniku poplatném významu rudé). Ovšem pokud se jeden nebude příliš vrtat v historických reáliích, jako např. jak to s Cogtem, Ligdenem, Gúšem a dalšími tehdy opravdu bylo, tak je třeba uznat, že jde o na svou dobu opravdu povedený velkofilm, který i přes více než dvouhodinovou stopáž nemá hlušších míst. ()