Ashita no Joe
Drama
Japonsko, 2011, 131 min
Režie:
Fumihiko SoriHrají:
Tomohisa Yamashita, Teruyuki Kagawa, Yusuke Iseya, KarinaObsah
-
Ocitáme se v šedesátých letech. Bývalý boxer Danpei Tange, utápějící se v alkoholu, si všimne boxerského nadání mladého hocha Joea Jabukiho. Ten se dostane do problémů, které ho v úplném výsledku postaví před Torua Rikiišiho, jezož knockoutuje. Toru je profesionální boxer a šampion v jednom. Danpei se rozhodne Joea trénovat a z něj se pomalu stává boxerská hvězda. Jenomže Toru nezapomíná. Joe a Toru v jednom ringu, to bude boj! Kdo vyhraje? (Zíza)
Ocitáme se v šedesátých letech. Bývalý boxer Danpei Tange, utápějící se v alkoholu, si všimne boxerského nadání mladého hocha Joea Jabukiho. Ten se dostane do problémů, které ho v úplném výsledku postaví před Torua Rikiišiho, jezož knockoutuje. Toru je profesionální boxer a šampion v jednom. Danpei se rozhodne Joea trénovat a z něj se pomalu stává boxerská hvězda. Jenomže Toru nezapomíná. Joe a Toru v jednom ringu, to bude boj! Kdo vyhraje? Komentáře uživatelů k filmu (2)
-
Zíza
Na to jak to byl vcelku očekávaný film a jak se na to Jamappi a Jusuke připravovali, tak mě to zase až tak moc nevzalo. Ke konci jsem sice nevěděla komu fandit a v několika chvílích jsem to víc přála protivníkovi než Joeovi. Nakonec to dopadlo, jak to dopadlo, tedy takhle: výsledek v ringu a dovětek byl tak nějak jasný od pádu Jusukeho, ale proč proboha poté ještě takové protahování? Copak to nešlo udělat kratší? Pro mě to má přepálenou stopáž s hluchými místy, nevýraznou hudbou, dospělejším Jamappim, sympatickým protivníkem a podivnou omáčkou, která to tak nějak dochucuje. Pro fanoušky sportovních filmů, kde nikdo příliš nefilozofuje, bych to mohla doporučit. Pro fanoušky Jamappiho taky. Pro fanoušky předlohy asi také - pro srovnání. No a zbytku? Jsou lepší filmy.(25.11.2011)
-
Quipido
Tak tohle se mi těžko hodnotí hned z několika důvodů, hlavním pak je asi ten, že japonské filmy pro (středo)evropana jsou prakticky samostatným sub-žánrem a je otázkou, jestli je tak tedy i hodnotit. Objevují se zde klasické prvky východní tvorby, jako jsou mísení kýčovitých vypravěčských technik s filozofováním o důležitých hodnotách, nebo třeba střídání precizně detailních záběrů s něčím, co by člověk čekal spíš v telenovele. Nic z toho ale není záporem, protože to patří k věci (ale právě nám, evropanům, se to může zdát přehnané až za hranici únosnosti.) Příběh jako takový kombinuje stokrát ohrané sportovné téma (pokud řadíte box mezi sporty...) s něčím novým a neotřelým. Kdybych se oprostil od veškerého kontextu, asi bych to za velmi dobrý film neoznačil, ale jako zajímavost pro zpestření to rozhodně stojí za shlédnutí.(2.2.2012)
