Kluk na kole

Zatímco plakát slibuje hořkosladký příběh o hledání přijatelných vzájemných pozic při budování netradičního partnerství, divákovi se tentokrát vyplatí číst anotaci na přebalu: „…podává další dávku současného filmového realismu. Kluk Cyril je citový deprivant upnutý jen na dvě věci: na své kolo a na svého otce. Co udělá, když o ně přijde?“. Stručné, výstižné a bez příkras. Stejnou měrou postrádá jakýkoli náznak poezie i samotný film. Není špatný a já mu nemám ani co vytknout, vyjma poněkud rozhořčeného dojmu, že jinou než snad edukativní hodnotu snímku jsem nedokázal rozeznat (rozebiratelnost obsažených námětů, jako je schopnost rozeznání pravých hodnot či rodičovská zodpovědnost aj. mě tu nechává chladným). Holt realismus. (30.10.2012)

Bratři Dardennovi prolomili některá svá tvůrčí tabu a začali používat umělecké prvky v jejich tvorbě dříve nemyslitelné, jako například filmovou hudbu, přesto ale zůstal zachován jejich typický rukopis - silné psychologické drama, naprosto famózní práce s herci, specificky s těmi dětskými, hlavní hrdina (samozřejmě na pomezí dětství a dospělosti) s velmi pohnutým osudem, ručně snímaná kamera, minimum stylizace, důraz na realistické ztvárnění i vyznění, velmi pozvolná dynamika, ryze komorní ladění, mezi obsazenými přirozeně nemůže chybět dvorní herec Dardennových Olivier Gourmet. Originální je na tomhle snímku ten neustálý pohyb hlavního hrdiny (zprvu běh, poté kolo), kontrastující s pozvolným plynutím filmu, jako by tím vnějším pohybem tvůrci popisovali ten vnitřní, mentální, navíc celá ta lokomoce může být zcela symbolicky vnímána coby (Sysifovská) cesta odvrženého syna za svým otcem, a samozřejmě to psychologicky fascinující rozklíčování důvodů Cyrilova chování (ještě o mnoho víc by mne zajímal jiný film rozklíčovávající motivaci chování Cyrilova biologického otce). (11.09.2012)

Kamera se hodně zaměřuje na hlavního hrdinu, kterého snímá v detailech a polocelcích v různých úhlech. Jeho svět a jeho pohled na svět tak máme v bezprostřední blízkosti a vtahuje nás do hrdinova života, abychom ho pocítili spolu s ním. I když jsou některé jeho projevy negativní, divák pochopí, co ho k nim vedlo. Rozumí tomu zmatku, opuštěnosti a touze k někomu patřit, která je nešikovně vyjádřená i projevená, protože hrdina je malý kluk, který si zatím neprožil zrovna šťastné dětství a reagovat vstřícně moc neumí. Nebyl nikdo, kdo by ho to naučil. ____ Ten film je normální a reálný, s hezkým koncem. Moc se mi zamlouvá přístup belgické policie (sociálky), její pochopení pro situaci, které tak dává naději na zlepšení. Zatímco příkrý trest a unáhlený soud by v téhle dětské popraskané dušičce vyvolaly jen další vzpouru a nasměřovaly by ji do pekel, tady mu dali další šanci a ukázali názorně, že všechno nemusí vždycky skončit špatně. /15. 8. 17./ (15.08.2017)

Biker je emocionální nadprůměrnost, vyprávějící osudy "odpadlíka" Cyrila, jehož herecké ztvárnění je na jedničku. Stejně tak podmanivá hudba a francouzská zákoutí určují tomuhle kousku směr výjimečnosti. Společně s charismatickou C.De France pak splňují výslednou známku 60%..... Nudné zakončení a chybějící vykreslení vedlejších postav nemůže dát více... (28.04.2012)

Ten chlapec to ozaj nemá jednoduché, otec ho dočasne natrvalo odložil do detského domova a napokon mu dal najavo, že je pre neho príťažou. Následné Cyrilove hľadanie sameho seba a patričné miesto v živote je v mnohých prípadoch na veľkú škodu príliš priamočiare a zjednodušené. Tým pádom nečakajte ťažkú drámu, príbeh je takto vhodným aj pre pubertálne deti. Rozhodne však ide o ľahko nadpriemerný snímok. (21.10.2012)