Režie:
Wagner de AssisKamera:
Ueli SteigerHudba:
Philip GlassHrají:
Rosanne Mulholland, Othon Bastos, César Cardadeiro, Nicola Siri, Lisa Fávero, Ana Rosa, Kika Freire, Inez Viana, Rodrigo dos Santos, Amélia BittencourtObsahy(1)
O člověku, který umře a poznává svět jako "duše z druhého břehu". Film byl natočen podle knihy Chico Xaviera, která popisuje život jeho duchovního učitele - duše, se kterou byl Chico Xavier ve spojení. (sator)
Recenze (43)
CITÁT - ....a brzy jsem zjistil, že již nepatřím do světa živých......... Ty přechody z UMBRA (očistec) do reality (minulost) jsou velmi povedené. Pokud bude očistec vypadat takto, podle brazilské předlohy, tak to se máme po smrti na co těšit. CITÁT - Nadešel tvůj čas......... Vítejte v Nosso Lar. Že by to byl Ráj? Hlavní hrdina doktor André Luizi zemřel. Probudí se v očistci a zjistí, že modlením se dá postoupit o něco výš. Dostává se do jakého si ráje, ale jeho povaha je zatím neklidná. Příkladem je krádež polévky. Jsem zvědav, jak se s tímto novým světem zvaným Nosso Lar, vypořádá. CITÁT - Je škoda, že jsi sem přišel jako sebevrah......... A kdo by tušil, že hněv, nenávist, závist, egoismus a nesnášenlivost budou součástí diagnózy? Pěkná kamera (Ueli Steiger ASC), dobrá hudba, zajímavý námět. Je to hodně o víře, lásce, životě, smrti a reinkarnaci (znovuzrození). CITÁT - Díky Bohu, že jsem ateista.......... Svět ve kterém teď André žije je sice nádherný, plný barev, života, budoucích technologií, klidu a uzdravování, ale za mlhou je vidět byrokracie, zamlžování a....práce. CITÁT - Možná to není to nebe, o němž jste snili, budeme ale o každého pečovat s láskou............ André Luizi prožívá své Peklo. Je to hodně o náboženství a víře, ale je to divákům vkládáno postupně a nenásilně. Stačí se věnovat hudbě a vizuálním efektům a zapomenete na Boha. Jedna věc se tomu dá vytknout. Kdyby to všechno fungovalo tak, jak je v příběhu naznačeno, byla by naše Planeta plná dobrých lidí, ale opak je pravdou, zlo a nenávist se spíše množí. CITÁT - Život nekončí a Smrt je temná hra iluzí.......... Konec příběhu je fakt síla a já brečel víc než černá služka Ismálie. Během příběhu jsem si celkem klidně naplánoval svou příští inkarnaci. A co André Luiz? Ten dodnes pokračuje v práci. Natočeno podle spisů média Chico Xaviéra, jenž zatím napsal šestnáct knih o životě v duchovním světě. Sám si ve filmu zahrál malou roli a to sedícího a meditujícího muže u rybníka. ()
Zvláštní film. Ale co je zvláštní, tak komu se chce, tak může přemítat nad tím, proč je to zvláštní, a třeba ho to bude zajímat. Já mám z tohoto filmu rozpačitý pocity, protože mi přijde až moc schématický. Postrádám přesvědčivé charakteristiky postav, a rovněž víc propracované možnosti, které jsou důvodem proč zde člověk, lidstvo tohoto druhu, ke kterému patříme, je. K čemu bychom byli někomu, kdo nás stvořil? Co z nás má? http://www.youtube.com/watch?v=fwCKg16moGs ()
I mně během sledování napadla jistá shoda s filmem Jak přicházejí sny. Tam však byl - říkejme tomu ráj - ztvárněn pro mne mnohem přirozenější formou. Ani mně zde zcela nesedly moderní budovy jednotlivých institucí a vznášedla jak z románů J.M.Trosky... Ale přes těchto pár vskutku nepodstatných detailů má film stále silný potenciál zasáhnout hloubavého diváka a to troufám si říci napříč všemi vírami a dokonce i nevěřícího. Tam nahoře jsou totiž lidé hodnoceni podle svých dobrých skutků vykonaných zde. Zde (na zemi) je míněna přestupní stanice do života tam. Doporučuji vidět. Velmi originální, velmi poutavé, nutící k zamyšlení. No odpovězte si sami - co dobrého (pro ostatní) jste za poslední týden udělali? * * * * ()
Téma, které osloví a napoví (mě určitě :-) ). Přesto mi astrální svět (město) v tomto podání nebyl zrovna nejsympatičtější – mám na mysli to high-tech vyobrazení jednotlivých institucí, chyběla mi tam víc určitá řekněme esencialita. Ta přítomná v podobě lyrického sezení na trávníku a naslouchání překrásné hudby mi právě nekorespondovala s technologiemi budov a zařízení „třetího tisíciletí“ – trochu mi to připomnělo jednu ruskou pohádku, na které jsem byla v první třídě se základkou v kině a jejíž název jsem třeskutě zapomněla (bylo to o duších dětí, které se připravují na svůj vstup do těla a mají se narodit té které konkrétní mamince, děti předtím, než se narodí maminkám vyrábí různé dárečky, tenkrát mi to naprosto učarovalo….kdyby někdo věděl, o co jde, uvítám název pohádky, děkuji). Vyhovovalo by mi víc lazení astrálu do Harmonie s přírodou, potažmo s vesmírem, ne s hudbou technologií budoucnosti....Ale jinak je Nosso Lar opravdu pozoruhodné a velmi jiné dílo. Nejsilnější scéna ve filmu pro mě byla ta, ve které zástup Duší vítal zbídačené příchozí židovské duše….Nevím, jak hodnotit, něco mezi třemi až čtyřmi hvězdičkami. ()
Radko*** se ptá a jak bude po smrti, a odpovídá slovy J. H. Krchovského; v našem regionu si asi vystačíme sami - já bych zůstal u Ladislava Klímy. Brazílie je velká země, a tutíž i osetá mnohými proroky, kteří - na rozdíl od největšího proroka, který nenapsal jediné slovo (a léčil), popsují stohy papíru (a neléčí). Podobným velkoproducentem jako Chico Xavier, je i Phil Glass, který také ví, co se lidem líbí, a dá jim to při jakékoli příležitosti. ()
Galerie (9)
Photo © KSM
Zajímavosti (1)
- Snímek byl natočen na motivy spisů média Chica Xaviéra, autora v době uvedení filmu šestnáct knih o životě v duchovním světě. Autor si sám ve filmu zahrál malou roli, a to sedícího muž meditujícího u rybníku. (Terva)
Reklama