Náš domov

Očistec? Ano, tím je tahle země. Tady se můžeme rozhodnout, kde ztrávíme věčnost. A duchovní špitál s nevědomým sebevrahem? To nemá vůbec nic společného s křesťanstvím. Možná pár myšlenek k zamyšlení, jinak je tento film obsahově prázdný. Rozhodně tedy nepatří do sekce o Bohu stvořiteli - je v podstatě úplně antinábožný. (17.03.2021)

Vážení přátelé... film mi byl puštěn, sám bych si ho asi nepustil... Vydržel jsem to do poloviny a vzdal... Kýčoidní astrální agitka, velmi připomínající (jak už zde bylo trefně napsáno) kýčovité jehovistické obrázky, v tomto filmu tedy převedené do pohybu. Strnulé, toporné, nezajímavé, nudící... Ač vlastně hlavně o duši, bohužel paradoxně výsledný film bez duše... nemastný, neslaný, prázdný... 1000 x raději si pustím Malého Budhu, nebo Ježíše Nazaretského (07.03.2014)

Uf, konečne som po roku a niečo dopozerala posledných 20 minút. Utrpenie, utrpenie. Toho, kto na niečo také verí, to osloví. No pre zvyšok, to bude iba pouhopouhý film o astrálnom cestovaní a tam to končí. Pôvodne, som bola zvedavá ohľadom celej veci astrálneho cestovania, no osobne mi spracovanie filmu nevyhovovalo. A navnadenie vyprchalo. (+súhlasím čo napísal užívateľ sochoking) (03.09.2013)

Zvláštní film. Ale co je zvláštní, tak komu se chce, tak může přemítat nad tím, proč je to zvláštní, a třeba ho to bude zajímat. Já mám z tohoto filmu rozpačitý pocity, protože mi přijde až moc schématický. Postrádám přesvědčivé charakteristiky postav, a rovněž víc propracované možnosti, které jsou důvodem proč zde člověk, lidstvo tohoto druhu, ke kterému patříme, je. K čemu bychom byli někomu, kdo nás stvořil? Co z nás má? http://www.youtube.com/watch?v=fwCKg16moGs (14.05.2013)

Téma, které osloví a napoví (mě určitě :-) ). Přesto mi astrální svět (město) v tomto podání nebyl zrovna nejsympatičtější – mám na mysli to high-tech vyobrazení jednotlivých institucí, chyběla mi tam víc určitá řekněme esencialita. Ta přítomná v podobě lyrického sezení na trávníku a naslouchání překrásné hudby mi právě nekorespondovala s technologiemi budov a zařízení „třetího tisíciletí“ – trochu mi to připomnělo jednu ruskou pohádku, na které jsem byla v první třídě se základkou v kině a jejíž název jsem třeskutě zapomněla (bylo to o duších dětí, které se připravují na svůj vstup do těla a mají se narodit té které konkrétní mamince, děti předtím, než se narodí maminkám vyrábí různé dárečky, tenkrát mi to naprosto učarovalo….kdyby někdo věděl, o co jde, uvítám název pohádky, děkuji). Vyhovovalo by mi víc lazení astrálu do Harmonie s přírodou, potažmo s vesmírem, ne s hudbou technologií budoucnosti....Ale jinak je Nosso Lar opravdu pozoruhodné a velmi jiné dílo. Nejsilnější scéna ve filmu pro mě byla ta, ve které zástup Duší vítal zbídačené příchozí židovské duše….Nevím, jak hodnotit, něco mezi třemi až čtyřmi hvězdičkami. (13.12.2011)