A co teď?

S drobnými úpravami, veľmi dobre aplikovateľné na našu súčastnú povolebnú politickú situáciu. Musím povedať, že to síce na jednej strane bolo na môj vkus až príliš doslovné ale na druhej strane, ak nehovoríte "po lopate" tak význam toho čo ste chcel povedať môže zostať adresátovi nejasný. V prípade tohto filmu vám nejasnosti určite nehrozia a ešte sa pri ňom miestami zabavíte a miestami si aj poplačete. 75%. Videné v rámci projektu 52 films by women a Challange tour marec 2016- 30 dní so svetovou kinematografiou.<> (14.03.2016)

Konflikt medzi kresťanmi a moslimami nemusí byť krvavý a dá sa zobraziť aj vo forme komédie. Netušil som ako, ale dá sa to, zásluhou zvláštnej filmovej úlohy žien. A to musia obidve strany zniesť rôzne náboženské provokácie, ktoré tu radšej ani nepíšem, aby som nevyvolával konflikty. S dokonalou izoláciou od okolitého sveta a médií sa to dá, len mi to občás pripadalo už príliš pritiahnuté za vlasy. –––– Sú to len chýry. Vo svete je pokoj. Nič zlé sa nedeje. Vôbec nič. (22.10.2014)

Atmosféra Velkého sálu Thermalu v Karlových Varech je jistě odlišná od té, kterou máte doma. Skupina podobně smýšlejících lidí (pokud jste si nepozvali domů hordu kamarádů), kteří se po několika hodinách strávených ve frontě smějí v podstatě všemu. Naštěstí je zde humor na místě, načasované vtipy nejsou hloupé, občasné choutky filmu tíhnoucí k muzikálu lahodí sluchu a hašišovou písničku si všichni budete zpívat při odchodu z kina či gauče. Zábavný snímek, co pohladí po duši a mnohým z vás do ní také promluví a ukáže jiný pohled na neshody mezi muslimy a křesťany. Představte si svět jako jednu vesničku, kde jsou dvě náboženství rozdělena jen mezi muži. Stačí pár opiátových potravin a plán může začít. Za jednu noc jsou neshody vyřešené a lidé mohou žít spokojeně dál. Je to krásná pohádka a funkční v malých prostorech. Nezbývá než litovat, že takové praktiky nejsme schopni uvést do praxe globálně. Mezitím bych doporučila otestovat postupně vesničku po vesničce. Třeba se nám to za pár let podaří. (22.07.2015)

Snímek vykresluje poetický, místy ale děsivě skutečný portrét zapadlé vesničky ležící v zemi, kde se již řadu let občané vraždí pouze kvůli odlišnému vyznání. Autorka tragikomicky konfrontuje módní náboženskou segregaci s lidským rozměrem věci skrze optiku ubohých žen, které musí po skončení bojů své druhy pochovávat. Na pacifistickou strunu zahraje v okamžiku, kdy rozličným ženštinám dojde trpělivost, spolčí se s místními duchovními a typickými ženskými zbraněmi násilnosti ukončí. S trochou nadsázky Slunce, seno a granátomet. 9/10 [KVIFF 2015] (04.07.2015)

[SFF 2012, Sydney] Vlažný rozjazd sa nesie v duchu okázalo muzikálovej romance a profilovej identifikácie "nowhere" reálií. V jednom okamžiku sa to však preklopí to urputného boja za integrálny mier, za záchranu pozostalých, za nádej. Primerane okorenené desiatkami nesílene úderných vtipov/narážok, čiastočne sprevádzané neľahko popísateľnou štvoricou ukrainských tanečníc a na koniec (i keď s menším dôrazom na pedantné vykreslenie globálneho problému) podobne "s hruškou v hrdle" úsmevné ako napr. "Bacheha-Ye aseman". Sú tam síce momenty, ktoré zaváňajú kalkulom, ale nie je ich tam toĺko, aby to kazilo výsledný dojem-imho. ten je zcela obstojný. Nielen kvôli Nadine Labaki v čiernom závoji i bez neho, hašišu alebo sympatickým zachraňovacím manévrom mám/manželiek, ale hlavne pre onu jasnú obžalobu vojnových konfliktov, ktorých nezmyselnosť je tu zas raz nástojčivo a napokon aj exaktne apelovaná. Pri troche zhovievavosti vydreté 4*. (09.06.2012)