Na pozadí ukřičené frašky z korejské války je slibně budován silný příběh s místy i nečekanou hloubkou. Asi nikoho už ovšem nepřekvapí, když se komedie až skoro jihovýchodoasijského ražení (rozuměj ječení místo mluvy, šklebení se místo hraní a vylučování místo humoru) v polovině překlopí do válečného dramatu s dobře odstupňovaným napětím, kterému by ovšem ke konci nějaké odlehčení neuškodilo. Finále už totiž působí dojmem, že bylo jen potřeba zbavit se tuny střeliva bez ohledu na alespoň lehké zdání realističnosti. Když už je film ínspirován skutečnou událostí.(3.11.2011)
Příliš dlouhé, šílené, chaotické a, jak tu gibbon už zmínil, ukřičené, aby těch pár vzácných silných momentů vyvolaly ve mně nějaké emoce či mě zvedly ze židle. Jestli jsem to pochopil správně podle těch vzpomínek při závěrečných titulcích, tak je to podle skutečné události. Jako projev úcty docela rozporuplné.(28.4.2012)