Pojktanten
She Male Snails
Obsahy(1)
Nevšední dokumentární portrét představuje transgenderového umělce a spisovatele Eliho Levéna (nar. 1984). Režisér Ester Martin Bergsmark rozvíjí společné, bytostně osobní téma do podoby experimentálně pojatého snímku. Ten se odpichuje od intimního spočinutí ve vaně plné horké vody, kterou autor s Elim sdílí. Zatímco si vychutnávají koupel a navzájem si holí nohy, společně vymýšlejí příběh o fantazijním světě Pojktanten. Jeho středobodem je chlapec polapený mezi dvěma pohlavími, který si, aby přežil, vytvoří třetí. Malátné snění se přelévá v estetický požitek ze stavu, jenž sám v sobě nepřestává hledat trvalou rovnováhu a v minulosti prošel vzrušivě násilnými a krutými konfrontacemi. Do provokativně stylizovaného snímku, natočeného pro švédskou televizi, jsou zakomponovány i černobílé amatérské záběry z Levénova raného mládí. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (1)
Recenze (5)
Intimní dokument tvořený citlivým dialogem odehrávající se ve vaně, který je doplněný o fantaskní alegorickou cestu popisující transformaci aneb jak šnek vyměnil ulitu a neztratil při tom svůj život ale přerodil se v něco nového. Malá zmatená sonda do podvědomí dvou nevyhraněných bytostí lemovaná snahou o reprezentaci sebe sama a o vizualizaci svých vnitřních světů. ()
Jednou a stačilo. Film,u kterého jsem jen koukala, kroutila hlavou a říkala si WTF?!. Ani po závěrečné diskuzi s tvůrci nechápu paralelní příběh s klukem, co sbíral šneky. Spousta filmů se snaží podobné týpky znázornit jako jen drobně odlišné lidi, kteří myslí a jednají stejně jako obyčejný člověk, ale Hlemýžďky jsou v tomhle jiné. Jakoby autoři film tvořili už od začátku s cílem, aby ho nikdo nepochopil. ()
47th KVIFF 2012 - ANOTHER VIEW - Jiný pohled (Pojktanten / SHE MALE SNAILS / Hlemýžďky) ()
Ztratili se někde mezi mužem a ženou - androgynní, nepopsatelné, bezpohlavní. Kategorie jsou nanic - rozdělili jsme si WC na muže a ženy a teď máme problém: kam patří ženy, co se cítí jako gayové? Kam zařadit muže, co se cítí jako lesby? A musíme se někam zařadit? V současném světě ano. Ale musíme my sami doopravdy vědět, jak se definujeme? Co přesně jsme? Svět plný skrytých poselství, nejenom genderových, ale i těch týkajících se osobnosti - jaké to je, hledat sám sebe, jaké to je se nenajít, jaké to je, se sám sobě ztratit. Krize osobnosti, krize pohlaví, šneci. Otevřené a silné. ()
Rozhodně nevšední intimní zpověď pocitů a nejnitěrnějších tužeb dvou skutečných, živých lidí a jejich hledání sebe sama ve světě, kde se vše okolo dělí do škatulek muž/žena, přičemž oni ani do jedné z nich nepatří či patřit se necítí. Nechtějí po nás politování ani aktivní podporu, jenom toleranci a klid, aby si to sami se sebou mohli vyříkat a najít takovou pozici, ve které by se cítili spokojeni. Své obavy či přání se rozhodli vykřičet do světa formou filmu. Snové lyrické pasáže symbolicky líčící život jakési postavy (představující oba tvůrce) se střídají se scénami ve vaně, vzájemným holením nohou a neuspěchaným sdělováním názorů či vzpomínek. Bohužel ta rozvleklost a symboličnost je po chvíli dost ubíjející - pořád to nikam neodsejpá, nic se neděje, žádný vývoj směřující k nějakému finálnímu sdělení nebo katarzi, až se divák (nebo alespoň nepřipravený divák jako já) začne nudit. Hlemýžďky rozhodně mají hloubku, sdělení divákovi i zajímavé audiovizuální ztvárnění, ale jako hodinu a půl dlouhý film to prostě moc nefunguje. ()
Galerie (13)
Photo © Folkets Bio
Reklama