Do čínských videopůjčoven zřejmě letos konečně dorazil první Rocky se Stallonem, protože jinak si nelze vysvětlit tak náhlý výskyt hned dvou jeho klonů v relativně úzkém časovém rozmezí. Jedním z nich je Star Runner a tím druhým právě Xanda, o které se špitalo jako o Harkově comebacku (sice jenom produkuje, ale evidentně měl co říct i do režie). Loserem pro dnešní den je Qiang, mladý Číňan a několikanásobný vítěz lokálních wushu šampionátů. Cvičit formy na mostě ale nemůžete pořád, takže se Qiang jednoho dne uprostřed tréninku prostě sbalí, nasedne na čínské lidové vozítko a odjede do města. Jeho cílem je koupit si auto, ale sázky s policisty o to, jak dlouho vydrží machrovat na střechách jedoucích náklaďáků, Qiangovi příliš nevynášejí a navíc se v hospodě zaplete do rvačky s šampiónem v Xandě (plnokontaktní sport, který vyderivoval z čínských bojových umění). Nejen že dostane tzv. přes hubu, ale jeho kamarád si v tom humbuku ošklivě zraní nohu. Krásná neznámá dívka zaplatí výměnou za Qiangovo džentlmenské chování všechny nemocniční výdaje a ano, hádáte správně, klíčí nám tu semínko romance.
Ta však bude mít krušný život, protože Qiang se rozhodne vydělat peníze zápasením v Xandě. Myslí si, že jeho wushu zkušenosti mu pomohou vyhrát raz dva a samozřejmě se mýlí - hned na prvním turnaji ho soupeř rozseká na kusy, načež Qiang sekne s Xandou, pak krátká romantická koláž, hle Qiang se vrací k tréninku a slavnostně vyhrává titul šampióna celé Číny. Režisér Marco Mak je prostě borec a člověk se nestačí divit, co všechno do hodiny a půl stihne narvat. Jeho obsese flashbacky nevadí, protože buduje vedlejší linii (hodně podobně jako ve Star Runnerovi), ale možná si měl nakoukat pár turnajových filmů nebo alespoň toho Rockyho, aby ve střižně příště nevyváděl takové šílenosti. Už když se na začátku filmu Qiang sbalí doslova uprostřed tréninku, protože si uvědomí "že musí do města", zavrtíte hlavou a přiřknete to čínské mentalitě, jenže Makovi chybí omáčka úplně všude. Z jeho koláží vyplývá, že Xandu se lze naučit za týden a hned na druhém turnaji můžete rozhadrovat úřadujícího šampióna. Žádné prostřihy na souboje mezitím, žádné gradování velice zajímavě rozjeté romance (která má řadu podtextů, když do ní člověk začne trochu rýpat), Mak skládá vedle sebe atraktivně sestříhané videoklipové sestřihy, ale o jejich návaznost už se nestará.
Xanda tak vypadá jako kdybyste vzali jakýkoliv hollywoodský film, který "dává smysl" a průběžně ho prostříhali o třicet minut. Vývoj postav je tak naprosto uzemněn a divák si ho musí slepit takříkajíc bokem, vrcholem je pak finální souboj, při kterém hlavní hrdina neustále kouká na hodinky, protože mu jeho milá (těhotná milá) ujíždí vlakem. Tohle dilema je velice chytře vymyšlené, ale jakoby na hodinky koukal i Mak a snažil se svojí košatou stopáž srazit na minimum. Trochu to s těma nůžkama přehnal, což je věčná škoda, protože všechno ostatní celkem klape - souboje jsou velice rozumně sestříhané i vymyšlené a ač půlku obsazení tvoří skuteční Xanda šampióni, nedá se o nich říct, že by neuměli hrát (resp. se rozumně snaží hrát co nejmíň). Je pravda, že film se většinu času spíš tváří jako romance ve spárech dnešní sociální Číny a o samotnou Xandu tu jde až v poslední řadě, je pouhým prostředkem pomocí něhož si chce hlavní hrdina něco dokázat, ale ostatně proč ne (Star Runnera tenhle krok zachránil od totálního propadu). Jen škoda, že Mak tentokrát měl v rukou materiál ze kterého mohl udělat buď prvotřídní akčňárnu (kdyby se vykašlal na sociální podtext, nahnal herce někam do tělocvičny a natočil čínský Bloodsport ;) nebo velice dobrý mišmaš romance, akčňáku a sportovního dramatu.
Proklaté nůžky už zkazily hodně filmů, ale tady to upřímně naštve, protože kdyby přechod od wushu otloukánka v bojovou Xanda mašinu tolik neskřípal (on teda vlastně neskřípe, jakýkoliv přechod tu úplně chybí) a kdyby si Mak troufnul na víc dialogů (kterými by mohl vysvětlit to, na co mu v obraze nezbývá čas), mohla jít Xanda mnohem víc do hloubky. A já mohl Harkovi pogratulovat, že konečně tu svojí káru zas tlačí po správné koleji. Zatím se mu jen povedlo přehodit výhybku. Teď to chce ještě pořádně rozjet. Tohle je nadějný pokus, ale pořád ještě průměr (i když poctivý). 60%
()
(méně)(více)
散打
Xanda
Do čínských videopůjčoven zřejmě letos konečně dorazil první Rocky se Stallonem, protože jinak si nelze vysvětlit tak náhlý výskyt hned dvou jeho klonů v relativně úzkém časovém rozmezí. Jedním z nich je Star Runner a tím druhým právě Xanda, o které se špitalo jako o Harkově comebacku (sice jenom produkuje, ale evidentně měl co říct i do režie). Loserem pro dnešní den je Qiang, mladý Číňan a několikanásobný vítěz lokálních wushu šampionátů. Cvičit formy na mostě ale nemůžete pořád, takže se Qiang jednoho dne uprostřed tréninku prostě sbalí, nasedne na čínské lidové vozítko a odjede do města. Jeho cílem je koupit si auto, ale sázky s policisty o to, jak dlouho vydrží machrovat na střechách jedoucích náklaďáků, Qiangovi příliš nevynášejí a navíc se v hospodě zaplete do rvačky s šampiónem v Xandě (plnokontaktní sport, který vyderivoval z čínských bojových umění). Nejen že dostane tzv. přes hubu, ale jeho kamarád si v tom humbuku ošklivě zraní nohu. Krásná neznámá dívka zaplatí výměnou za Qiangovo džentlmenské chování všechny nemocniční výdaje a ano, hádáte správně, klíčí nám tu semínko romance. Ta však bude mít krušný život, protože Qiang se rozhodne vydělat peníze zápasením v Xandě. Myslí si, že jeho wushu zkušenosti mu pomohou vyhrát raz dva a samozřejmě se mýlí - hned na prvním turnaji ho soupeř rozseká na kusy, načež Qiang sekne s Xandou, pak krátká romantická koláž, hle Qiang se vrací k tréninku a slavnostně vyhrává titul šampióna celé Číny. Režisér Marco Mak je prostě borec a člověk se nestačí divit, co všechno do hodiny a půl stihne narvat. Jeho obsese flashbacky nevadí, protože buduje vedlejší linii (hodně podobně jako ve Star Runnerovi), ale možná si měl nakoukat pár turnajových filmů nebo alespoň toho Rockyho, aby ve střižně příště nevyváděl takové šílenosti. Už když se na začátku filmu Qiang sbalí doslova uprostřed tréninku, protože si uvědomí "že musí do města", zavrtíte hlavou a přiřknete to čínské mentalitě, jenže Makovi chybí omáčka úplně všude. Z jeho koláží vyplývá, že Xandu se lze naučit za týden a hned na druhém turnaji můžete rozhadrovat úřadujícího šampióna. Žádné prostřihy na souboje mezitím, žádné gradování velice zajímavě rozjeté romance (která má řadu podtextů, když do ní člověk začne trochu rýpat), Mak skládá vedle sebe atraktivně sestříhané videoklipové sestřihy, ale o jejich návaznost už se nestará. Xanda tak vypadá jako kdybyste vzali jakýkoliv hollywoodský film, který "dává smysl" a průběžně ho prostříhali o třicet minut. Vývoj postav je tak naprosto uzemněn a divák si ho musí slepit takříkajíc bokem, vrcholem je pak finální souboj, při kterém hlavní hrdina neustále kouká na hodinky, protože mu jeho milá (těhotná milá) ujíždí vlakem. Tohle dilema je velice chytře vymyšlené, ale jakoby na hodinky koukal i Mak a snažil se svojí košatou stopáž srazit na minimum. Trochu to s těma nůžkama přehnal, což je věčná škoda, protože všechno ostatní celkem klape - souboje jsou velice rozumně sestříhané i vymyšlené a ač půlku obsazení tvoří skuteční Xanda šampióni, nedá se o nich říct, že by neuměli hrát (resp. se rozumně snaží hrát co nejmíň). Je pravda, že film se většinu času spíš tváří jako romance ve spárech dnešní sociální Číny a o samotnou Xandu tu jde až v poslední řadě, je pouhým prostředkem pomocí něhož si chce hlavní hrdina něco dokázat, ale ostatně proč ne (Star Runnera tenhle krok zachránil od totálního propadu). Jen škoda, že Mak tentokrát měl v rukou materiál ze kterého mohl udělat buď prvotřídní akčňárnu (kdyby se vykašlal na sociální podtext, nahnal herce někam do tělocvičny a natočil čínský Bloodsport ;) nebo velice dobrý mišmaš romance, akčňáku a sportovního dramatu. Proklaté nůžky už zkazily hodně filmů, ale tady to upřímně naštve, protože kdyby přechod od wushu otloukánka v bojovou Xanda mašinu tolik neskřípal (on teda vlastně neskřípe, jakýkoliv přechod tu úplně chybí) a kdyby si Mak troufnul na víc dialogů (kterými by mohl vysvětlit to, na co mu v obraze nezbývá čas), mohla jít Xanda mnohem víc do hloubky. A já mohl Harkovi pogratulovat, že konečně tu svojí káru zas tlačí po správné koleji. Zatím se mu jen povedlo přehodit výhybku. Teď to chce ještě pořádně rozjet. Tohle je nadějný pokus, ale pořád ještě průměr (i když poctivý). 60% () (méně) (více)