Rozbitý svět

Zneklidňující pohled na sousedský dvorek očima dospívající dívky - jen několik osob bylo součástí jejího života a jak strašné deziluze byly v mladé mysli zanechány... Pro právě takové případy se přikláním k přání existence paralelních světů s potvrzením domněnky o utváření charakterů pod vlivy odlišných faktorů, majících na svědomí fatálnost následných dějů. Zpočátku odtažité vyprávění zvolna našlapuje k naplnění staré pravdy o věčnosti hlouposti a zloby a jejich "dědičnosti", jakož i faktické bezmoci se těmto projevům lidsky bránit - jako důkaz zde slouží kokrhelové sesterské trio, navzájem se trefně nazývajíc čubkami, kterými se skutečně stanou a osudově ovlivní další a další životy, už jen tím, že budou matkami... Typicky britskému sociálnímu dramatu vládnou výborné herecké výkony, tradičně ty dětské, v čele s maximálně přirozenou Eloise Laurence a zrovna takovým Timem Rothem v otcovské roli. (14.06.2013)

Ještě pár minut před závěrečnými titulky jsem si myslel, že se na autory budu zlobit za to, jak nejdřív rozehráli slibnou, citlivou, ze života dobře odpozorovanou mnohovrstevnatou partii, jen aby s ní v koncovce zakormidlovali do bezpečného přístavu slzopudného melodramatu. Těch posledních pár minut ale měli celé kino včetně mé maličkosti na lopatě tak, že jsem jim odpustil a šel domů lehce rozechvělý. Pak jsem se na to vyspal a druhý den už ve mně mnoho nezůstalo. (30.07.2014)

Pro Rufuse Norrise se jednalo o filmařský debut, po divadelní režii, a přišlo mi, že si nové vymoženosti velmi užíval. Spousta detailů, flash-backy, flash-forwardy, zajímavé přechody mezi scénami, kdy vidíme nový záběr, ale ještě doznívá zvuk z předešlého... Herci výborní asi bez výjimky - přesný Tim Roth, okouzlující Eloise Laurence. (28.10.2013)

Mám ráda nezávislé filmy, tak jsem si s nadšením pustila Broken a opravdu prvních deset minut bylo velmi slibných, ale tím to také skončilo. Příliš mnoho osob a ani jedna nebyla uceleněji vykreslená a časové přesmyčky k lepšímu dojmu rozhodně nepomohly, ale naopak ještě víc přitížily k mému ambivalentnímu pocitu z celého filmu. Závěr už neměl vůbec co do činění s reálností a celková roztříštěnost celého příběhu mě tudíž i emocionálně úplně minula. Velká škoda, ale výš já dneska nepůjdu. (23.02.2013)

Nákupní seznam, kde si Norris soustředěně obtahuje jednu položku za druhou a na okraj kreslí srdíčka a smajlíky. V pečlivě zvolených okamžicích se pak na jednu z nich zaměří a zakříčí: Koukej, to je bolest! Vidíš! Koukej to je láska! Vidíš! Upravená cestička s umělým štěrkem bolestné lásky, která je alfou i omegou, v závěru eskaluje tím největším klišé ze všech. Návrat z tunelu se světlem už byl na kýbl. Jednu hvězdu za bolest, která je skutečně skutečná. (27.01.2017)