Reklama

Reklama

Recenze (1)

FilCroft 

všechny recenze uživatele

Nizozemci již stihli natočit tolik filmů o dědictví druhé světové války, že jsou v tomto subžánru více či méně mistry. Het bittere kruid (Hořká bylina) věrně kopíruje dějovou strukturu i střízlivý, jednoduchý styl knižní předlohy, liší se ovšem docela zásadní dějovou odbočkou, která filmaře dovedla až k soudu se samotnou autorkou předlohy. Působivý a nikterak přehnaně patetický portrét židovské dívky, která přichází ztrátou svých nejbližších v rukou Němců a nizozemských kolaborantů o nevinnost i jednoduše dětský náhled na svět. ()

Zajímavosti (3)

  • Autorka stejnojmenné knižní předlohy, Marga Minco, která dílo postavila na vlastních válečných zkušenostech, byla natolik nespokojená s filmovým zpracováním, že v soudním řízení žádala o jeho stažení z kin, nebo alespoň o změnu názvu. Důvodem bylo vyobrazení přátelství mezi hlavní hrdinkou Sarou s dcerou funkcionáře nacistické strany Nationaal-Socialistische Beweging (Národně socialistické hnutí). Přestože soud odmítl splnit požadavek spisovatelky, autoři filmu byli nuceni na začátek filmu uvést její vyjádření. V tom se od filmu distancovala. (FilCroft)
  • Název filmu i jeho knižní předlohy se odvíjí od židovské rituální večeře „seder“ při svátku pesach. Židé si při něm připomínají vyvedení svého národa z Egypta. Pojídání hořkých bylin (maror) spolu s nekvašeným chlebem je symbolické, připomíná se jím trpkost života v egyptském otroctví. V knize i ve filmu je tento rituál zachycen. (FilCroft)
  • Herec Dolf de Vries, který ve filmu ztvárnil vedlejší roli lékaře, si o jednadvacet let později zahrál také v mezinárodně úspěšném thrilleru Černá kniha (2006), který rovněž líčí útrapy Židů v Nizozemsku během války z perspektivy ženské hrdinky. (FilCroft)

Reklama

Reklama