Kita no kanariatači

Nebylo to vůbec špatný s pestrou plejádou mých oblíbených herců. Občas jsem se ztrácel a asi desetkrát si řekl, že v tom Japonsku snad fakt nikdo nemůže být normální :D Ale to už přece dávno vím.... Pochopitelně se nabízí srovnání s Hime Satsujin Jiken, což bylo také zpracováno podle knihy stejné autorky. A kupodivu ty pocity mám stejné.i když na nich pracovali různí režiséři. Kanae Minato asi píše dobré knihy, které se "točí" samy. :) (03.10.2015)

Poměrně zajímavé drama o ženě, která před 20 lety učila na jednom z japonských ostrovů několik dětí. Nyní se dozvídá, že jeden z nich měl někoho zabít. Jekoliž tomu odmítá uvěřit, při pátrání se postupně zkontaktuje se všemi svými bývalými žáky. Následuje postupné odhalování minulých skutků, obviňování, křivd, nikdy nevyřčených věcí i utajovaných vztahů. Film se odehrává ve dvou rovinách - tedy v době kdy učila děti a pak v součanosti - a nudná není ani jedna. To vše se probíhá v poměrně tísnivé atmosféře převážně opuštěných mrazivých zasněžených ostrovů. Hlavním tahákem ke shlédnutí tohoto snímku pro mne byla samozřejmě Miyazaki Aoi, kterou si tu ale bohužel příliš neužijeme, film se věnuje opravdu převážně zmíněné učitelce a její bývalí žáci tu hrají vedlejší role. Film jsem sledoval s anglickými titulky a i s mou relativně slabou angličtinou to nebyl zásadní problém, obsah není nějak extrémně složitý na pochopení. (19.04.2015)