R100

POZOR, MOŽNÉ SPOILERY... Japončík má ženu v komatu a masochistickou potřebu sexuálního vybití a tak se upíše jakési tajemné organizaci jménem Bondage s tím, že kdykoliv a kdekoliv ho jeho "pracovnice" můžou navštívit a zdominovat. Dokud dostává nakládačku v restauraci, na ulici, na dětském hřišti atd. tak ho to vcelku baví, ale když ho holky v černém začnou dominovat na hajzlech v práci a pak i doma (kde si berou do parády i jeho synka), tak ho to už evidentně moc nebere. No a pak se plivající domina s vyzáží Haliny Pawlowské propadne ztrouchnivělým zábradlím a zhebne, což dost nasere vedoucího klubu Bondage, který povolá na pomoc jejich CEO (taková Brigitte Nielsen po hamburgerové dietě) a ta nakluše se svou armádou ninja domin, aby milému subíkovi ukázala, zač je v japonsku zemětřesení. Navíc je ve filmu spoustu nepochopitelných vychytávek, jako když se japončík po zdominování promění v jakéhosi mongola, či co měl vlastně ten jeho xicht znamenat, nebo když furt někdo přerušuje debatu dotazem "Nebylo to zemětřesení?", potažmo když si do filmu odskočí na cígo jeho scénaristi, aby se pobavili o tom, zda-li má cenu točit tenhle brak, když ho chápe jen jeho režisér. :) KONEC MOŽNÝCH SPOILERŮ Prostě mi to nesedlo, ale až mi bude 100 let, podívám se znovu a možná zdvihnu na pět z pěti. Každopádně uznávám, že to za to zkouknutí stálo. ;) (09.05.2015)

Šablonovitost a nesmírně konzumní povaha televizních show je v Japonsku možná ještě horší než v ostatních koutech světa. Kdo měl však tu čest s jedním z mnoha varieté ve kterých má prsty Matsumoto Hitoshi musí jistojistě uznat, že jeho talent sterilním formátem televizní zábavy svázat tak snadno nelze. Cesta na plátna kin byla jasným východiskem jak tento kreativní talent uplatnit ale ještě lépe. A to se panu Matsumotovi nesmírně daří již od jeho debutu. R100 není výjimkou a troufám si říct, že jde o dosud jeho nejlepší dílo. Chodím zde úmyslně okolo horké kaše neboť do tohoto filmu je lepší jít co možná nejvíce naslepo. Aspoň povrchní znalost japonské kultury je stejně jako u jeho předešlých filmů samozřejmě výhodou. Zajímá-li vás přesto do čeho jdete, zkuste si možná představit tématický mix Kubrickových Eyes Wide Shut a Fincherovy The Game v S&M hávu a s impozantním spektrem humoru, který je díky dekádám zkušeností tohoto legendárního komika dávkován s naprosto mistrovskou zručností. (04.02.2014)

Neuvěřitelně zábavná a ujetá japonská šílenost. Sice nevybočuje nějak extrémně z toho velkého množství bizardních šíleností, které Japonci točí,ale na druhou stranu drží laťku hodně vysoko. Z počátku jsem vůbec nechápal o co jde a ani se mi to moc nelíbilo. Pak jsem se občas pousmál některým scénám a situacím, až jsem se dostal do stádia nepřetržitého smíchu, pocitu pobavenosti a totálního "wtf" - "sakra co tohle je?!" :-D Masochistické téma je brzy potlačeno jen jako jakýsi nástroj k rozpoutání šílených a neuvěřitelných situací chlapíka, jehož "objednávka" u jedné undergroundové společnosti se mu jaksi vymkne z rukou. Celé je to trochu vykrádačka Fincherova Fight Clubu, jenže tady je to veselé a jednoduché ... Cesta za osvícením má spoustu druhů, což nám tento film názorně ukazuje. Můj zmatlaný komentář je asi tak poblblý jako celý film, ale ještě teď se chvílema směju a kroutím hlavou ... 4,5*/5. ;-) (07.02.2014)

SM úchylačina. Asi mi niečo nedošlo, lebo viac ako 1* tomu nemôžem dať (Nemám ešte 100 rokov). Ďakujem Vám za vysoké hodnotenia, kvôli ktorým som sa rozhodol to vidieť. Pripečený zostárnutý Japončík nevie čo so sebou, tak sa upíše SM klubu a potom sa diví, keď mu to začne liezť do súkromia. Ono sa tu iste nájde niečo zaujímavé, ale na vyššie hodnotenie mi to nestačilo. Chýbal mi tam celkový zmysel, odkaz, hocičo. Jednu hviezdu dávam za: 1. Sebakritický "štáb?" cez prestávky, 2. grafické zobrazenie "ukojenia?" s úsmevom od ucha k uchu a očami ešte šikmejšími, 3. Total mega ukojenie a-la Beethoven, 4. "Žeby zemetrasenie?" 5. mini nádych horroru "kedy ho navštívi ďalšia?" (12.03.2014)

Tak tenhle japonský sadomaso nesmysl se mi kupodivu na rozdíl od mnoha jiných japonských nesmyslů líbil. Je to taková zvláštní směs tajemna, znepokojení, perverze a černočerného humoru, kterou člověk těžko nějak racionalizuje (zvlášť v závěru, posledních asi 15 minut už je úplnej úlet). Mně to tentokrát sedlo pravděpodobně proto, že mě baví příběhy o lidech, kteří se dostanou do spárů různých tajemných sekt, klubů, všemocných společností a podobně. R100 je, pravda, trochu bizarnější a absurdnější než ostatní podobné snímky, takže na plné pochopení filmu si budu muset ještě nějakých téměř 80 let počkat. PS: Ty zemětřesné pauzy pobavily asi ze všeho nejvíc. (05.02.2014)