Jako jednotlivé střípky mozaiky skládá Atom Egoyan své dlouhé a statické obrazy, aby krůček za krůčkem nakonec v samém závěru jasně vykreslil protipól obou hlavních postav. Skrytá atraktivita pod povrchem a přesně psané dialogy udávají celkem svižné tempo snímku, který má jinak vysoce komorní nádech a chvílemi možná až příliš ležérní kameru.(28.7.2007)