Polynesia, Between Heaven and Earth
Obsahy(1)
Na palubě malého letadla se vzneseme nad maodravou hladinu jižního Pacifiku. Tady, zhruba v půlce cesty mezi Austrálií a Jižní Amerikou, leží magické ostrovy - Francouzské Polynésie. Naše dnešní výprava nás zavede do čarokrásné přírody s věčně zelenými vrcholky hor, hlubokými údolími, azurovými lagunami a pohádkově bílými plážemi. Seznámíme se tu s domorodými obyvateli a jejich rozmanitou kulturou. Poznáme ráj surfařů – nejlidnatější ostrov Tahiti. Jeho sesterský ostrov Moorea nás uchvátí nádherou horských scenérií. Okouzlí nás nespoutaná příroda ostrova Raivavae, který jako by se celý vznášel na smaragdové hladině. Na Tubuai budeme obdivovat pradávnou svatyni Marae. Navštívíme i ostrov Bora Bora, přezdívaný „perla Pacifiku“, i malebný Huahine, kterému se díky zdejší exotické flóře říká „Zahradní ostrov“. Sami se přesvědčíte, že s vůní exotiky se tu setkáme na každém kroku. Úchvatné záběry kamery z "ptačí perspektivy" naše zážitky z této návštěvy nepochybně umocní... (North Video)
(více)Recenze (1)
Viděl jsem pouze díl 8. (cíleně) a byl jsem mírně zklamán. Ale to je asi můj problém. Tenhle díl se věnuje výhradně souostroví Chuuk (dříve Truk). To bylo za druhé světové okupováno Japonci, kteří zde měli zřízenu námořní základnu. 17 -18.2.1944 podnikli američané při operaci ,,Hailstone'' útok na základnu bombardéry z letadlových lodí. Po dvoudenním bombardování klesla většina lodí na dno lagun nebo na dno kolem atolů když se snažily uniknout. Nálety zasáhly i pobřežní instalace flaků, baterií, skladiť a ostatních budov základny. Při náletu zahynulo nejen množství Japonců, ale i místních domorodých obyvatel, které Japonci užívali v přístavech a skladištím na otrockou práci. Díky poloze kotviště klesla většina vraků na dno nehluboké laguny. Vzhledem k tomu, že zde bylo potopeno velké množství různých typů lodí, mají dnešní potápěči možnost nahlédnout do až neskutečného muzea vraků a světa duchů z roku 1944. Některé z lodí mají dodnes na palubách zaparkované tanky, nákladní auta, muniční skladiště jsou stále plná pum a granátů, ve skladech tiše odpočívají letouny... Leckde lze i dnes nalézt kosti. Z naftou naplněných nádrží dodnes ku hladině stoupají bublinky paliva. --- O Truku jsem lecos četl a tak jsem se těšil na podrobnou exkurzi vraků. A zde je kámen úrazu. Dokument to bere komplexně. Vysvětluje jak je na tom Chuuk dnes s ekonomikou, vyzpovídá pár starých pamětníků náletu, pár sestupů k vrakům tam také je, ale týkají se spíše starostí australských archeologů jak zamezit korozi. Panují obavy a jsou na to i propočty, že některé lodě vydrží max. 15 let, než se zbortí... V dokumetu padlo i nepříjemné obvinění Jacques-Yves Cousteaua, který zde byl v šedesátých létech jako první a z ponorů si vynesl tisíce předmětů z lodí (talíře, osobní předměty posádek, lodní zvony, telegrafy atd...). Některé vraky jsou dnes už vybrakovány což je v rozporu s potápěčským pravidlem a vraků - nic neodnášet ! Je otázkou jak se bralo v šedesátejch, myslím, že to byla prostě doba neomezených možností v čemkoliv :-)! V dokumentu zazní několik nesmyslů, např, že zničení základny byla pomsta za Pearl Harbor !!! Nepříjemný byl i hlas čtoucí český komentář. Dávám tři miny. * * * ()