Macuri no uma

Tragédie výbuchu jaderné elektrárny Fukušima změnila nejen životy lidí, ale i zvířat. Zejména místních koní, kteří přežili sice úder tsunami, ale před novými opatřeními úřadů, radioaktivitou jim dlouho nic nepomáhalo, umírali hlady. Nakonec jim byl umožněn přesun do městem vlastněných stájí. Jejich uzdravování, péče, přes veškeré nedostatky jim umožní žít, avšak proč? Jen proto, aby se místní průmysl napakoval, jejich praktika je totiž nakoupit neúspěšné sportovní koně, vykrmit, porazit, prodat... Oficiální cíl záchrany je však to, že koně jsou součástí místního 1000 let starého svátku, kdy tehdy šlechtici závodili na koních... Tato oficiální výmluva působí naprosto neuvěřitelně absurdně, tím to však nekončí, paradoxně díky radiaci nekončí koně na porážce (10 000 koní je v Japonsku ročně zpracováno do masa a Fukušima dodávála 2000). Dokument místní neodsuzuje, prostě dělají svoje živobytí, ale ukazuje, jak absurdní je společnost ve které v Japonsku žijí. Svátek je jen výmluvou pro místní byznys, který nemá absolutně žádné pouto s původní tradicí a významem slavnosti, koně jsou tak obětí modernity, pokrytectví, nepochopení minulosti, ale hlavně nezájmu společnosti, která je vnímá pouze jako účetní položku... (20.08.2018)