Zavěste červené lucerny

Mladá dívka se stává čtvrtou ženou aristokrata přísně dodržujícího rodiné tradice a začleňuje se do uzavřené komunity jeho paláce. Sledujeme intriky a hádky mezi manželkami, aniž bychom poznali muže, zdroj jejich půtek. Zhang Yimou dokonale převádí klaustrofobní atmosféru na plátno a používá symbolickou řeč barev (tentokrát především červené). Mistrná studie ženské rivality... (03.05.2006)

Intriky a boj o moc super. Sledovat, jak se postupně odhalují a vyvíjejí charaktery i vzájemný vztahy všech manželek, mě bavilo. Prostředí domu i kostýmy jsou nádherný a ve spojení s kompozicí jednotlivcýh scén to i přes komorní setting dělá uhrančivej vizuál, až je škoda, že to za těch 30 let nikdo neremasteroval a obraz ani v blu-ray verzi není úplně ostrej. Přes to všechno to ale ke konci ztrácí dech a moc silnej zážitek ve mně po tom filmu nezůstal. Přitom tragickej osudu holky, která se místo vysokoškolačky stane hadrem ve světe patriarchátu, kde se ze zoufalosti vzájemně požírá s dalšíma jí podobnýma, má určitě větší potenciál. Zatím průměr, ale možná to ve mě ještě časem dozraje. (20.12.2020)

3* podle zdejšího hodnocení to byla sázka na jistotu, která u mě tentokrát nevyšla. Nevím, zda za to může, že asijskou kinematografii můžu jen výjimečně a nebo atmosféra nebyla pro mě dostatečně přitažlivá a tak jsem si asi nejvíc užíval jeho výtvarnou stránku. Příběh byl sice dobře vystavěný, ale pro mě byl předvídatelný, protože jinak to ani nejde, když jsou podstatné svobody omezeny hluboce zakořeněnými tradicemi a tím smysluplný vývoj pro lidskou osobnost je silně potlačen. A není divu, že se ozvou skrývané povahové rysy jednotlivých žen bojující o moc. Zajímavý film, ale nemám důvod ho doporučovat, či se k němu vracet. Proto jen tři hvězdy. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 0 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 2 /// STYL: 2 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (27.09.2020)

Upřímně? Čekala jsem jiný konec. Což vám asi moc neřekne a to je dobře. Já toho o asijských tradicích moc nevím, takže nemohu soudit, jaká pravidla tam mohou fungovat, ale věřím, že něco takového se může dít a nebylo by to vůbec překvapivé. Je s podivem, jak se vyvíjí hlavní hrdinka, v tomhle bodě tvůrci trochu překvapí. Zároveň příběh odehrávající se prakticky v jednom domě, s málo herci a bez okázalé výpravy budí tak realistický a vážný dojem, že se o díle nedá říci nic jiného, než že je povedené. Jedna z dalších šikmejch lahůdek. (19.01.2013)

Výborné komorní drama bohužel povážlivě znehodnocuje rozuzlení v podobě individuální vzpoury a úniku do melancholie. Je to stejně násilné jako představa sedlákovy dcery, která přišla o rozum kvůli zabíjačce. --- Tenhle film zřejmě vznikl především pro (oskarový) export, a odtud onen import individualismu. Nejvyšší ctností podle konfuciánské etiky je synovská poslušnost. Od ní je odvozen ideál poslušnosti v celé čínské společnosti, důsledně hierarchické. Každý má pevně určené místo a pravidla přicházejí vždy shora. Jedna polygynní rodina je tak svého druhu modelem celé Číny, a právě tak to Konfucius myslel. --- Co na tom změnili komunisté? Mladý Mao napsal esej, ve které se kriticky postavil proti tradičnímu zacházení se ženami. Později, když už byl císařem, "koupal si ptáka v kundách" (jeho autentický výrok) po libosti. Zástupy pionýrek se cítily poctěny když směly obsloužit předsedu Maa, nezřídka i kolektivně (měl obrovskou postel). --- Modernita dorazila i do Číny a leccos se jistě mění. Ale kulturního dědictví se jen tak nesplejete, ostatně Číňané k tomu ani nejeví příliš chuti. Striktně hierarchické uspořádání společnosti stále drží a je pokládáno za předpoklad společenské harmonie. Je zbytečné si dělat naděje/obavy, že by se nám Čína v nejbližších sto letech významněji přiblížila. (13.09.2015)