Rodičovská láska

Já to napálím, protože mám úplně jiný názor než Hanys_. Přesně takhle by se dokumenty dělat měly. Kupodivu mu prospěl fakt, že je dělaný zvenčí. Amíci neměli důvod něco zastírat. O korejském soudnictví si už dávno nedělám iluze. Brát závislosti jako polehčující okolnost je docela slušný úlet, kterému odpovídalo i rozhodnutí soudu. Pro mě osobně víc než šokující. V dokumentu nejde jenom o případ samotný, ale ukazuje Koreu ve světle, které zná málokdo. Ona nemá problém jenom s bláznivými fanynkami, s posedlostí po plastikách a touze po dokonalosti... Nikde tam není řečeno (ani mi to tak nepřišlo), že by každý druhý Asiat byl závislý na hrách, ale vzhledem k jejich naturelu, který je náchylný k podléhání nejrůznějším vlivům, je tam ta jejich skupina víc než početná. A pokud kvůli ní zemře hlady maličké dítě, tak jde o zásadní problém, o kterém se musí mluvit a jeho prvopočátek se musí řešit. To je imho hlavní poslání tohoto dokumentu. To je to, co jím chtěli tvůrci říct. Dokument autoři zpracovali po svém a skvěle. Prolíná se v něm vyšetřování případu, výpovědi psychiatrů, policistů, hráčů, seznámení s hrou, kterou obžalovaní hráli a herním světem vůbec. Prostě v těch 70 minutách jsem poznala úplně jinou Koreu, než na jakou jsem zvyklá. (24.11.2014)

Z dokumentu do vypadá, že každý druhý asiat je závislý na videohrách...Tak nějak nechápu, o čem že ten dokument měl přesně být. Ne, takhle by se takováhle témata točit fakt neměla. 2.5/10 (21.10.2014)

Jednu chvíli furt dokola omíláme pár základních informací, které jste si přečetli v popisku k filmu, mezitím budeme z ničeho nic přecházet na skoro nesouvisející témata, ale my všichni ve filmu tomu právě strašně rozumíme, víte? Ke konci se vrátíme k tématu, o kterém má asi film být a všechno opět stokrát zopakujeme, protože jste určitě zapomněli, na co se díváte. Pak to celé shrneme a pochopíte, co jsme tím chtěli říct … počkat, co jsme tím chtěli říct? 40% (07.09.2019)