Those Who Said No
Obsahy(1)
Během íránské islámské revoluce v roce 1979 se k moci dostali šíitští fundamentalisté a v následujících letech tisíce oponentů režimu skončily ve vězení, byly tajně mučeny a zabíjeny. Pachatelé, z nichž někteří dnes zastávají vysoké pozice v íránské vládě, nebyli nikdy stíháni. Až o čtvrtstoletí později, v říjnu 2012, otevřel tyto zločiny proti lidskosti íránský tribunál v Haagu. Tři dny se před tribunálem střídali přeživší a příbuzní obětí, aby podali svá svědectví. Soud rozhodl, že je třeba postoupit shromážděné důkazy komisi pro lidská práva při OSN, která může vydat závazné stanovisko vůči jednotlivým státům. (Jeden svět)
(více)Recenze (5)
V titulcích filmu uvedeno: originální název De som sa nej. ()
U tohoto dokumentu nejde ani tak o kvalitu spracování všech informací, nýbrž je hlavně říci. .. A za tohle množství informací, (jak by se nejlépe řeklo) přímo z první ruky, dávám své procenta. No, co mě udivilo, byl konec a s tím spjatý verdikt tribunálu v Haagu, ten byl silně nedostatečný pro takovou událost. .... HODNOCENÍ: 75% (4*) ()
Dokument sleduje především tribunál v Haagu a výpovědi jednotlivých svědků, které jsou doprovázeny ilustračními záběry. Svědků je opravdu hodně a povětšinou vypráví totéž. Celý tribunál v Haagu působí vznešeným dojmem a člověk má dojem, že spravedlnost je sice pomalá, ale přece jen dosažitelná a to ještě legální cestou. Vznešený pocit nad tím, že lidstvo je nejen schopné hrůz, které tribunál soudí, ale i společného úsilí o mír se rozplyne v okamžiku, kdy se ukazuje, že tribunál slouží spíš jako veřejná terapie pro oběti a že výsledkem je doporučení, aby se OSN, až na to bude mít čas, problémem zabývala. ()
Z vyprávění postižených terorem si divák skládá dohromady brutalitu režimu a průběh islámské revoluce.V průběhu sledování jsem se ptal který je tedy ten pravý islám. Ten v Iránu? V Saudské Arábii? Taliban?Al Kajda? Zajímá mě to, protože německá kancléřka Merkelová prohlásila "Islám do Německa patří".Často sleduji dokumenty o nacismu a s podobně sociálním islámem vidím společné prvky. Zdá se mi paradox, že soud probíhá v Nizozemském Haagu. Tedy společně se Švédskem zemi, která přijala ideologii multikulturalismu a je největším importérem islámu do Evropy. ()
Asi jsem čekal trochu víc záběrů přímo z Iránu, ale dostalo se mi spíš jen slovní popis událostí a osudů lidí. Silné kafe, ale já si z tohoto dokumentu vzal slova z úvodu, že Chomejní a jeho banda si revoluci proti šáhovi ukradli pro sebe, ikdyž on nebyl tím hlavním organizátorem protestů. ()
Galerie (5)
Photo © Česká televize
Reklama