Dioráma

Kolja a Rocio sedí před diorámatem pouště; místa, kam nikdy neodjeli, protože se rozešli dříve, než se tak mohlo stát. V této neutěšené krajině se společně vracejí nejen do časů růžových obláčků, kdy byl jejich vztah v počátcích, ale i k okamžikům, které připomínaly spíše noční můru. Ze vzpomínání se stává surreálná pouť vizemi toho, co se mohlo stát, kdyby... Stejně jako při pohledu na dioráma se i v tomto nápaditém filmu stírá rozdíl mezi realitou a její pouhou nápodobou, pocit nenaplněné touhy po „opravdové lásce" je ale více než opravdový. (MFF Karlovy Vary)