The Snare

Od filmu s tak nízkým hodnocením napříč celým internetem jsem si opravdu nic nesliboval, no a jak se ukázalo, udělal jsem jen a jen dobře. C.A. Cooper bude muset na sobě ještě hodně zamakat, než odhodí svůj zelenáčský grindák a přestane se tahat při psaní scénáře „za šulínka“. Sice se během tohoto filmu snažil v nejednom divákovi vzbudit dojem, že tomu tak není, ale debily ať si dělá z někoho jiného. Přišlo mi, jakoby snad ani sám nevěděl, co chtěl vlastně točit. Zřejmě si všichni hned ze startu pořádně zahulili (on, herci, štáb, no prostě všichni na place) a tento stav přikrmovali po celou dobu natáčení. Viditelně se Cooper nechal inspirovat, kde se dalo, ale jaksi mu nedošlo, že by to celé do sebe mělo alespoň na konci „trochu“ zapadnout, když už navařil tak těžko stravitelný guláš. Ona kombinace halucinací, lehce perverzních prvků, magoření a tuposti by se snad i dala z vypětím všech sil lépe přežvýkat, jen kdyby tu netajtrlíkovaly tak debilní postavy a hlavně ty jednotlivé dialogy nebyli tak dementní, až jsem se u toho málem unudil k smrti. Jako ono bylo pěkné, že hned ze začátku tu máme trochu té nahoty, opuštěný činžák, dům pod střechou, výtah co přestane fungovat a nedostatek žrádla a vody – jenže co z toho, když to tvůrce vyplnil zoufalými kecy o hovnech, menstruaci a kuřbě vlastního fotra. Navíc naše trojice byla tak tupá, že jsem jim přál, aby pochcípali hned po příjezdu. Tohle měl být survival film? O něco lepší už to bylo s těmi halucinacemi – můrami, kterými trpěla Alice, jenže tady jsem zas postrádal propracovanější atmosféru. Náznaky zlepšení jsem sice pocítil a to je také jeden z důvodů proč tento film nezařadím mezi totální odpad, ale pro mé uspokojení toho bylo zoufale málo. Jedno gradující znásilnění a podpatek v hlavě to už z podprůměru nevytrhne. Jinak to totiž byla nuda a nikdy více už to vidět znovu nepotřebuju. 30% (31.12.2017)

„The Snare“ není dobrý snímek, je to film, který vás celkem brzy může začít nudit. Ten nápad není špatný, ale provedení prostě není nijak zajímavé. Jedná se o robinsonský film v divném prostředí, kde nefunguje logika vyprávění a kde je všechno hodně nucené. Takové vyprávění vám může hodně zkazit divácký zážitek, což se v mém případě stalo. Nějaká ta nechutnost to nezachrání. (27.05.2017)

U tohohle filmu se mi moc hezky spalo. Nejhorší na tom ale je, že mě dokázal uspat ráno hned po probuzení. Čili mi tento snímek vysál veškerou energii, kterou jsem za noc získala. To mluví ovšem za vše. Nicméně na debut to zase až tak moc špatné není, takže nějaké nápady a scény mi zajímavé přišly, ale dalo se s tím pracovat o hodně lépe. Lehký potencionál tam cítím, bohužel nevyužit. Úplně v klidu to ale může být tím, že se jedná o Velkou Británii, tam to prostě na horor není stavěné. (25.03.2023)

V prvom rade si treba povedať že na to, aby ste si tento film ako tak vychutnali, potrebujete zmeniť žáner v ktorom je natočený, lebo ako horor je to bieda. Skúste sa na to pozrieť ako na psychologický film, odmyslieť si scény ktoré evokujú horor (zjavujúca sa mŕtva matka, deti v štýle Sinistera) a dostane síce podstatne slabší film akým je Antichrist či Melanchólia, ale aspoň to vydržíte pozerať do konca. Režisér Cooper natočil veľmi slabý horor, ktorý mohol byť celkom dobrým psycho filmom o žene, ktorej myseľ funguje trochu inak ako väčšine smrteľníkov. Celkovo sa Cooper pohyboval niekde medzi psychologickou drámou a hororom v štýle japonskej Nenávisti, lenže prelínanie oboch štýlov filmu skôr uškodilo. 29% od užívateľov film vnímaný ako horor vystihuje, po prižmúrení oboch očí však v ňom možo objavíte skrytý potenciál. (08.10.2017)

Výsledek není vyloženě nejhorší, leč metodu práce debutujícího režiséra C.A. Coopera lze považovat za přímo odstrašující. Jakožto zdejší hororový expert jsem si totiž nemohl nepovšimnout samoúčelnosti, kterou je tento horor doslova prosycen. Vsadil bych ruku na to, že se C.A Cooper před natáčením podíval na Kubrickův geniální Shining a rozhodl se ze snímku Snare vytvořit jeho zdánlivě nenápadnou kopii. Jenže když dva dělají totéž, není to totéž. Rozdílnou hororovou úroveň pochopitelně ani nemá cenu zmiňovat. Snare zaostává ve všech ohledech. Jenže C.A Cooper se nechytá ani dále a evidentně vůbec nechápe, že Kubrick s vědomým divákem zcela záměrně komunikuje na hlubší úrovni prostřednictvím skryté symboliky, která neposkytuje prostor pro vlastní interpretaci. Ohyzdná stará žena v pokoji 237 = přistání Američanů na Měsíci je podvrh. Buď onu zprávu divák vidí, či nikoliv. Nic mezi tím neexistuje. Naopak symbolická rovina v Cooperově podání zaujme leda tak svou trivialitou. Divákovi nabídne výjev ohyzdné staré ženy, který zde není ničím více, než výjevem staré ženy náhodně zasazeným do příběhu. A můžete o tom meditovat klidně hodiny. Díky systematickému vršení těchto scén se mu sice podařilo vytvořit uspokojivou atmosféru zmatení a vyvolat v divákovi pocit nepohodlnosti, ale po scénáristické stránce se jedná o naprostý nesmysl... který přesto stojí za vidění. Tři hvězdy. (07.01.2017)