Hostages
Заложники
Zakładnicy
Hostages
Rukojemníci
Režie:
Rezo GigineišviliScénář:
Laša BugadzeKamera:
Vladislav OpeljancHrají:
Irakli Kvirikadze, Tinatin Dalakišvili, Merab Ninidze, Avtandil Macharadze, Giga Datiashvili, Giorgi Khurtsilava, Michail GomiašviliObsahy(1)
Sovětská Gruzie v roce 1983. Přípravy Nikovy a Aniny svatby jsou v plném proudu. Zatímco pro obě jejich vlivné rodiny je to velký den, pro novomanžele a jejich přátele jsou oslavy ve skutečnosti jen zástěrkou odvážného plánu na útěk ze Sovětského svazu. Jsou odhodláni opustit své klaustrofobní životy, objevit svobodný svět a oprostit se od tíživého světonázoru svých rodičů. Následující den po svatbě se Nika a Ana rozhodnou pokročit se svým dosud nejriskantnějším plánem – unést dopravní letadlo mířící z Tbilisi do Batumi a přinutit jej přistát v Turecku, nejbližší zemi, která není součástí Východního bloku. Jakmile se však letadlo odlepí od země a tlak rychle vzroste, těmto amatérským rádoby únoscům nic nevychází podle plánu. (Cinemax)
(více)Videa (2)
Recenze (6)
Občas mě zůstává nad zdejším hodnocením rozum stát. První část byla natahovaná jak těsto štrůdlu, absolutně nezáživný, pak přišla posraná akce z únosem letadla, ale posraná nejen v podání únosců, ale i filmařů, tam naprosto chyběl napětí, beznaděj, nebo cokoli. No a závěr, který měl i v takto zpackovaném filmu našláplo na kvalitku, byl udělán tak zbrkle, že se jednomu chce jít ven na zimu, aby se z té amatérštiny probral. ()
Je to účinně líbivý thriller. Gigineishvili vytváří pečlivě rovnováhu mezi nervní akcí a soudní procesní částí. Snaží se být nestranný , ale v tom je riziko že odstup znamená odměřenost, odtažitost a chladnost. V dusící atmosféře nedostatku svobody a represe je citlivost, historické zaujetí a žádné laciné emoce. ()
Čekání na bod zlomu poněkud zdlouhavé, pak to ale dostane ohromné grády. S Gruzínci máme společnou historickou zkušenost, podobné jsou i lidské osudy a jejich odraz ve společnosti. Bratřím Rašínovým se s odstupem mnoha desetiletí dostává oficiálních poct. Ačkoliv rozumím pohnutkám únosců gruzínského letadla, nechci se rozhodně dočkat toho, že budou na území bývalého východního bloku jednoho dne heroizováni lidé jako oni. O něco podobného snad neusilovali ani tvůrci filmu, kde byl rukojmím ve skutečnosti každý, kdo se v něm objevil. ()
Ne že by "Rukojmí" byl špatný film, al nemůžu si pomoct, tak nějak mi to celé přišlo průměrné, i když zde byla snaha o to, aby to bylo relativně temné a byl zde pocit, jak je režim děsivý. On bal a je, ale tenhle snímek dle mého nepřinesl tématu nic extra nového, i když se zabývá skutečnými událostmi. ()
Tvorcovia chceli do 103 minút dať úplne všetko - a to je kameň úrazu. Naviac prvá polovica plynie príšerne pomaly a nudne, aj tak stále neviem kto je kto, všetko sa tak skoncentruje do druhej polovice. Námet veľmi zaujímavý a kontroverzný, ale toto TV spracovanie ho spoľahlivo zabilo. (MFF Cinematik Piešťany 2017) ()
Galerie (40)
Zajímavosti (1)
- Film byl natočen podle skutečné události, která se odehrála ve dnech 18. a 19. listopadu 1983. Sedmička ozbrojených představitelů „zlaté mládeže“ unesla letadlo na trase Tbilisi–Batumi–Kyjev–Leningrad (tehdejší). Zabili tři členy posádky a dva cestující, jeden z únosců byl při přestřelce zastřelen, další po zavraždění letušky Valentiny Krutikove spáchal sebevraždu. Vedoucí celé skupiny zemřel ve vězení, tři přeživší pachatelé byli po devíti měsících odsouzeni k smrti a popraveni. Přežila jen „nevěsta“, odseděla si sedm ze čtrnácti let. Mezi popravenými byl i herec Michail Kobachidze. (Robbi)
Reklama