Yellow Fever: The Rise and Fall of the Giallo
Recenze (2)
Dokument o giallu, zaměřený sice především a hlavně na Argenta, ale oproti pozdějšímu All the Colors of Giallo dokáže shrnout celý žánr, jeho vzestup a pád, a přináší více rozhovorů s lidmi, kteří většinou nebyli u toho (z těch tu promluví snad jen Argento, Cozzi, Lenzi, Deodato, Dardano Sachetti a Barbara Bouchet), ale mají mnoho co zajímavého říct. Opět je nutnost vidět minimálně Argentovy filmy, doporučují se rovněž ty od Lenziho, které si rozšafný režisér ve svém proslovu ve stylu "já jsem nejlepší" vyspoiluje sám ;) Na paškál přijdou i témata jako úloha žen v giallech či stupňující se násilí, opět proti tomu v druhém zmiňovaném dokumentu se řešilo snad jen to, kdo co kde s kým natočil..Argento sám se tu pak vlastně ani zpolovičky tak často nedostane ke slovu, což je vlastně dobře ;) ()
Docela v pohodě dokument o už bohužel dá se říct mrtvým žánru giallo, ve kterým vystupujou nejslavnější režiséři tohodle žánru. Vůbec jsem třeba netušil, že Lenzi byl tak hnusně egoistickej. V tomhle dokumentu jde režisérům hlavně o to dokázat, kdo z nich je nejlepší, kdo jako první dostal nápad, kdo jako první co natočil. Dost mě překvapil i kanibal Ruggero Deodato, kterej říkal docela zajímavý věci. Cozzi na konci řekl asi nerozumější větu, která padla v celým tomhle dokumentu. Ale třeba bez idiota Bruna Forzaniho bych se vklidu obešel. Tenhle magor nikdy nerozuměl giallu a asi i nikdy nebude. Škoda, že se v tomhle dokumentu neukázal třeba i Mistr Sergio Martino. ()