Recenze (1)
"Synu, nezapomeň, že tě vychovala Strana. Je před námi ještě velký kus cesty. Než učiníš jakýkoli další krok, nezapomeň se ujistit, zda je v souladu s revoluční linií předsedy Maa!" Kdo ví, že jde o jeden z mála čínských filmů, které byly natočeny během Kulturní revoluce, nemůže být překvapen tím, že se jedná o zoufale nablblou komunistickou propagandu, v níž postavám září oči a vlhnou klíny pokaždé, když někdo vysloví jméno "Mao". Na rozdíl od řady podobně ideologicky zatížených filmů z 60. let ovšem Třpytící se rudá hvězda nedokáže zaujmout ani po estetické stránce. Jak napovídá úsměvně teatrální herectví a divadelní inscenovaní, jejím vzorem už asi nebyly technicky vyspělé a působivé hollywoodské a sovětské filmy, ale spíše revoluční opera - ovšem bez tance a akrobatických kousků (zpěv tu je!). Mao brojil proti všemu umění, které ukazovalo, že sociální změna se dá dělat i bez násilné revoluce a film se rozhodně snaží, aby se sám obětí podobné kritiky nestal, takže v něm i dětští hrdinové s úsměvem na rtech sní o zabíjení v řadách Rudé armády a stěžují si na nudu, pokud zrovna nemohou bít feudály... Tohle si prostě zaslouží tak nanejvýš tu jednu jedinou rudou hvězdu. A spíše oprýskanou, než třpytivou. ()