Synonyma

velice specifický film.Natočili ho proč??Dokážu pochopit .že Izraelec měl Izraele plné zuby .Že kluk obratem poslal otce z letiště zpátky do Izraele.Ale proč ty nahé scény??Do toho nejde hned tak někdo.Zvláštní kamera  a vůbec z toho čiší úsilí vybočit ve všem.Ale že by mi spadla brada, tak to se nestalo.Nejsem puritán ale tohle jsem do konce nezvládla.Myslím ,že Francouzi si zavařili na tolik problémů ,že mohli použít jiné téma.Tohle je spíš klubový snímek. (27.09.2022)

Pana režiséra zjevně zaujal výrazný obřezaný penis hlavního hrdiny - mává nám s ním před obličejem během filmu několikrát v možných i nemožných situacích.... A pochopil jsem dobře lehce protimigrantské vyznění filmu? Nakrmte mě, ošaťte mě, dejte mi práci, já stejně nebudu spokojený a když mě vyhodíte, přijdu zas, i kdybych měl vykopnout dveře...?!! (19.10.2019)

Po celý film bezprizorní hrdina jen bloudí městem a to je dost málo. A stačilo to na Zlatého medvěda pro vítěze Berlinale. Nervní, těkavé, sebestředné hledání na spirále odnikud nikam se promítá do pohybu kamery, řazení záběrů včetně ilustrovaných historek z armádní minulosti a nekonečných toulek vnucujících publiku už obehranou pocitovou manýru, že v Paříži nelze potkat normálního smrtelníka, pouze rozervané bytosti, jež namísto běžných existenčních starostí řeší světoborné problémy existenciální povahy a povětšinou sní o umělecké dráze. Vidíme rozborem trojské války z dětské četby nebo početné výjevy velice názorné mužské nahoty, počínaje onanií vymrzlého hrdiny ve sprše a konče jeho trapným pornografickým přivýdělkem. Okatě hysterická přepjatost snímku ubližuje, zatímco tam, kde se drží věcné střízlivosti, jeho podprahová podmanivost zabírá. Týká se to zejména zábavných titulních hrátek se souznačnými výrazy, které si mladík hlasitě za chůze osvojuje podle slovníku, načež mu přátelé musejí příliš zastaralé či literární obraty opravovat. Mimo konverzační linii se do paměti uloží třeba zběsilá taneční scéna, do haléře přesný denní rozpočet na nejlevnější jídlo ze supermarketu nebo groteskní situace z kurzů pro cizince, kde se neuměle zpívají státní hymny včetně Marseillaisy. Zkrátka Synonyma patří k dílům, jež sice mají něco do sebe, jenže stodvacetiminutovou dávkou bezcílné vykořeněnosti v deštivém městě plném lidí, kteří nevědí, co chtějí, vyhánějí diváka ze svého artového ghetta. (22.04.2020)

Kdyby někdo natočil film jak jsem kdysi s partou kámošů přijel do Paříže, okradli nás tam do slipů a naboso, pak jsme vydělávali v metru s půjčenou kytarou na cestu zpátky, byl by to skoro akční film. Ale Nová vlna je holt jiná. Alce není, zato se hodně mluví o ničem. No, na Medvěda to stačí, jinak tak lehce poklimbávat za nedělního odpoledne, jelikož během snímku Vám děj opravdu neuteče. Navíc ten chlapec je uřvaný pitomec, což ho nedělá prorokem... (15.11.2020)

Izraelský utečenec, který dostal z vojny v Izraeli PTSD, se přijel na vlastní pěst naturalizovat do Paříže aby se z něj stal echt-Francouz, což by mu možná i docela šlo, kdyby už se bohužel před tím nestal magorem, což skoro dozajista způsobí, že v naturalizačním procesu člověk pak jaksi dost nežádoucím způsobem vyčnívá, což je vždy jaksi docela dost na překážku účelu tohoto procesu, tedy naturalizace samotné, kvůli které do Francie přijel především. A tak je Yoav (skvělý Tom Mercier - na kterého se těším v dalších projektech) beznadějně zacyklen do jakéhosi Groundhog Day oparu ála bageta-eiffelovka-baret, při kterémžto cyklu není schopen ze sebe setřást Izraelskou minulost a odrazit se od nějakého pevného bodu a začít svůj "nový" život s čistým štítem od znova ve vysněné Francii. PTSD z vojny není žádná prdel, ale i tak jsem se v tomto herecky, výrazově i dialogově příjemně minimalistickém weird ass French filmu (jinak taktéž nazýváno nová francouzská vlna) párkrát od srdce zasmál. "Do you even know any famous French people? ... -Celine Dion!" a "Boredom structures me!". Je to poctivé filmařské uchopení příběhu jednoho bláznivého mladíka, co se rozhodne pro bláznivý a radikální krok ve svém životě, opustit mateřskou zemi a vydat se bez peněz a kontaktů, jen tak nazdařbůh do Francie a zrovna a nemlich tam řešit se všema lidma co potká, ale i s náhodnejma kolemjdoucíma na ulici a v metru, že je Žid jak poleno a co voni s tím jako. Krom toho, že nechápu, proč jsme se museli celý film několikrát dlouze dívat na Yoavova obřezaného šulína, asi celkově jen jediná výtka: nemuselo to trvat 2 hodiny. 75% (20.01.2020)