Zloději

PAN Koreeda je v mých očích bůh pro přirozená dramata a dokazuje to dalším filmem z jeho mnoha skvělých, na které se příjemně kouká, nenudí a mnoho scén v sobě ukrývá úžasné nenásilné přenášení emocí. Např. při komunikaci mezi maličkou Rin a její novou mamčou, která ji vypráví o tom, že není její chyba, když jí pravá máma ubližuje. V těchto scénách jim prostě vše věříte. Hercům není co vytknout, protože z nich Koreeda opět udělal žijící lidi a ne jen postavy v nějakém filmu. Za mě absolutní spokojenost a doporučuji všem kdo dramatům ze života holdují. (16.12.2018)

Fuha, no ja mam trosku zmiesane pocity. Shoplifters je urcite dobry film, ale chvilkami som sa nudila (mozno aj preto, ze tam vkuse jedli a rozpravali s plnymi ustami a bolo ich zle rozumiet). V mnohom ma tento film sokoval, necakala som az taku chudobu a tolko postav zijucich spolu v jednom "dome," sokovali ma niektore postavy, cim sa zaoberali resp. zivili (Aki), takisto niektore rozhodnutia postav, atd. V dobrom ma sokovalo to, ze ludia na okraji spolocnosti a s takym mnozstvom problemov sa dokazali od vsetkeho odputat a vyrazit si na rodinny vylet, vedeli sa tesit z malickosti a najma napriek vsetkemu dokazali urobit radost detom, hoci naozaj len malickostami. Najmilsou mi bola postava dievcatka Yuri, mala take smutne oci. Sokoval ma aj zaver filmu...K tomuto filmu sa aj komentar pise tazko, znamena to, ze je fakt dobry, asi by som si ho mala pozriet este raz! A este jedna zaujimavost, filmova babicka zhruba rok po nakrucani zomrela, tak to bol mozno aj jej posledny film. Kino ODEON, Mannheim. (19.01.2019)

Film zaobírající se podobnou tématikou jako Soshite chichi ni naru (tedy zda pouto mezi cizími lidmi dokáže být stejně silné nebo dokonce silnější než rodinná vazba), avšak atmosférou je mnohem blíže Koreedovu staršímu snímku Dare mo shiranai (včetně hlavní dětské klučičí postavy, který jakoby z oka vypadl hlavní postavě právě v Dare mo shiranai). Jak je u Koreedy zvykem, mísí se zde veselé i smutné životní momenty, ale závěr zanechává spíš tu smutnější, lehce melancholickou pachuť. Zůstává toho mnoho nevyřčeného, zamlčeného, či lží překrouceného, ale pouze divák je schopný vidět ten celek se vším všudy... a na rozdíl od zbytku společnosti zobrazené ve filmu je schopný vidět všechny postavy bez předsudků a s vědomím, že dělali věci ze správných důvodů. Právě z toho vzniká ta závěrečná atmosféra, která má hodně blízko k tak oceňovanému Dare mo shiranai. Koreeda zkrátka opět udeřil hřebík na hlavičku. Celkově zajímavý náhled na jednu nestandardní rodinu z okraje společnosti, včetně několika výmluvných a bravurně vyvedených scén, které přirozeně a s citem ukazují jejich pospolitost, vzájemnou náklonnost a pochopení. Radost pohledět. ~(4,4★)~ (05.11.2018)

Dnes večer nemám na vybranou, tady musím jít do plných a to hned z několika důvodů. Ze všeho nejdřív chválím dětské herce, to, co tu předvádí cca dvanáctiletý chlapec a pětiletá dívka, je něco úchvatného. Tuším, že bych také byla schopná vzít si Yuri domů, spálit její věci, vybrat nové jméno a už nikdy ji nevydat biologické matce.. Tvůrce Hirokazu Kore'eda tu rozehrál velice zajímavou psychologickou sondu, ve které jde o rodinu, zvláštní rodinu, nepojí je totiž pokrevní pouto.. Poslední třetina na mě zapůsobila jako rána palicí a já si to musím celé nechat projít hlavou v klidu.. Chválím netradiční příběh, pozoruhodnou kameru, přirozenost hereckého osazenstva a v neposlední řadě i haldu otázek.. (17.10.2020)

Velmi prijemny(?) film. Postupne davkovanie informacii pomaly dekonstruuje zprvu idealizovany pohlad na netypicku rodinnu jednotku. Motivy vsetkych zucastnenych su s odkryvanim novych skutocnosti vystavovane novym otazkam a divak je nuteny prehodnocovat svoj postoj k jednotlivcom i rodinnemu celku. Na zaver potesi/zamrzi mierne pateticka koncovka. Vysledny dojem zavisi od divakovej oblube otvorenych koncov. V tomto pripade je narativna cast uzavreta. Nebyt zaverecnej, mierne moralizujucej sceny, ktora navadza k istej forme interpretacie s ktorou sa stotoznim, uzil by som si film viac. K zaverom dojdem radsej sam, nez sa k nim necham doviest za rucicku. Z tejto perspektivy je zavercena scena cisty patos a nikam film vo vyznamovej rovine neposuva. Nicmenej emocny efekt je devastujuci! Inymi slovami, wow(naracne) and aww(emocne).. (17.10.2018)