Obsahy(1)
Dokument, jehož ústřední postavou je Issei Sagawa, který nám v něm udělá osobní zpověď a popíše děsivé detaily svého zrůdného činu, jehož se roku 1981 dopustil ve Francii. Malý Japonec roku 1977 emigroval do Francie, aby zde získal titul Ph.D. v literatuře na pařížské univerzitě (tehdejší Sorbonna). Zde měl onoho osudného večera nalákat svou spolužačku Renée Hartevelt do svého bytu, střelit ji zezadu do krku, mrtvolu znásilnit a následně začít pojídat různé části jejího těla. Při pokusu hodit ostatky do jezera byl však spatřen a později zadržen francouzskou policií. Následně byly v jeho bytě (v mrazáku) nalezeny části zesnulé oběti. Dva roky byl zadržován bez soudního procesu, shledán duševně labilním a umístěn do ústavu pro choromyslné. Díky movitým rodičům byl posléze roku 1986 propuštěn na svobodu a Issei Sagawa následně odcestoval zpět do Japonska a dodnes je i přes značnou kritiku na svobodě… (SOLOM.)
(více)Recenze (1)
Dokument, jehož ústřední postavou je Issei Sagawa, který nám v něm udělá osobní zpověď a popíše děsivé detaily svého zrůdného činu, jehož se roku 1981 dopustil ve Francii. Malý Japonec roku 1977 emigroval do Francie, aby zde získal titul Ph.D. v literatuře na pařížské univerzitě (tehdejší Sorbonna). Zde měl onoho osudného večera nalákat svou spolužačku Renée Hartevelt do svého bytu, střelil jí zezadu do krku, mrtvolu znásilnit a následně začít pojídat různé části jejího těla. Při pokusu hodit ostatky do jezera byl však spatřen a později zadržen francouzskou policií. Následně byli v jeho bytě (v mražáku) nalezeny části zesnulé oběti. Dva roky byl zadržován bez soudního procesu, shledán duševně labilní a umístěn do ústavu pro choromyslné. Díky movitým rodičům byl posléze roku 1986 propuštěn na svobodu a Issei Sagawa následně odcestoval zpět do Japonska a dodnes je i přes značnou kritiku na svobodě…Dokument je jeho zpovědí, kde líčí podrobně události onoho dne, svěřuje se, že neměl šťastné dětství, cítil se být ošklivý a kvůli své malé výšce (152 cm) i značně znevýhodněný před ostatními. Oběť zabil a pojídal z důvodu toho, že chtěl vstřebat její krásu a zdraví. Což je doprovázeno obrázky, které mají ukázat co se dělo oné noci v jeho bytě a jak postupoval při pojídání své oběti. Následně se rozpovídá i tom, jak se na něj všichni dívali skrze prsty, ale postupem času našel i několik obdivovatelů a zastánců. Nyní však trpí depresemi a často myslí na sebevraždu. Navíc má problém si sehnat práci, protože každý o něm ví, že je vrah a kanibal… ()