Seong simcheongjeon

O zrak přišel během nešťastné události, jíž se účastnil. Byl ve špatnou dobu na špatném místě. Klasika. Zbytek svého života měl strávit ve tmě, v takovém tom jednotvárném prostoru, do něhož ale prostupují třeba takové pachy nebo zvuky. Těch má tam na opuštěném venkově až dost. Dny tráví vysedáváním a rozjímáním nad životem a všemi těmi kdyby. Noci potom tím stejným. Až jednoho dne mu do domu, jinak zcela prázdného a zejícího spartánskou jednotvárností, přivádí snad jediný známý kterého má kohosi nového. Někoho, kdo mu bude údajně tou nejlepší společností. Někoho, kdo se o něj bude starat. No prostě někoho, kdo bude vědět co s takovým osamělým chlapem. (Conspi)