Nůž v srdci

Nakonec mi to vůbec nevadilo tak, jak jsem před projekcí po přečtení synopse očekával. Scény natáčení gay porna naštěstí nejsou vůbec explicitní, ale naopak výrazně odlehčené humorem, což je pro diváka takové menší záchranné lano. Bohužel zbytek snímku se snaží tvářit stoprocentně vážně a ve spojení s vyloženě pitomým osvětlením motivace vraha a toho, jak hlavní hrdinka přichází na jeho totožnost, to celé působí jako neskutečně hloupý kýč, hrající si na dojemný giallo art o lásce. Všechny nedostatky se tvůrci snaží schovat za zajímavou obrazovou stylizaci a kvalitní retro hudební doprovod, což bohužel nedokáže smýt dojem, že ten příběh je opravdu jalový a hodí se tak maximálně do velice béčkové parodie na giallo filmy. [Sitges 2018] (10.10.2018)

Nůž v srdci je prapodivný žánrový mišmaš, který v sobě velmi prazvláštním způsobem snoubí erotický thriller s mysteriózní detektivkou a romantickým dramatem. Chápu, že režisérovi šlo o poctu giallo filmům, ale tím, že se až moc doslovně držel atributů žánru, který je už nějaký pátek passé, tak vytvořil další (b/c)éčkově vypadající film, u něhož jde scenáristická logika stranou a nastupují rádoby šokující scény a laciná zápletka. Na druhou stranu film utkví v paměti právě díky autentickému sedmdesátkovému looku. Dalším plusovým bodem bylo zobrazení vztahu mezi Anne a Loïs. Jinak je to jeden velký bizár! (06.04.2020)

Francouzsko-mexicko-švýcarský snímek „Nůž v srdci“ si velmi dobře pohrává se stylem giallo snímků 70. let, ale když film dokoukáte, budete mít pocit, že ten feeling semdesátek je tak jediné, čím byl film opravdu zajímavý. Mohl to být odvážný film, který v sobě bude mít i porno scény, ale nakonec se to spojilo jen s drsnější romancí. Film je nezáživný, zdlouhavý a rádoby dramaticky emotivní. (17.02.2020)

10.4.2023 Queer klubová scéna a to, jak queer lidé se často skloňují k pornografickým či sexuálním aktivitám v téhle klubové scéně. Samozřejmě nesmí chybět ani velká a pestrá škála queer lidí – od leseb, přes gaye až po transgendery. Naprosto parádní pro queer reprezentaci a nejenom pouze “white queers” ale i různé další rasové minority, které tam teda nebyly hlavní, ale pořád tam byla ukázána jejich existence v queer komunitě, takže za mě klobouk dolů. Miluju queer club scene. No každopádně dle mého naprosto úžasný nápad s tou vránou a lze vidět i nějaká spojitost s Mandicem (jak od toho širokoúhlého obrazu, tak přes tematiku, její vyobrazení a sex, až po kvalitu obrazu) a dokonce tam hraje, takže mi to udělalo dvojnásobnou radost. Naopak mi to chvílemi způsobilo nechuť, jelikož fakt moc zrovna nemusím zabijecí scény, které se tu vyskytly až nadměrně mockrát. No ale to nevadí. Jako u Mandica, různé žánry, které ale režisér oživí pornografií. Tady dost horrorová tématika oživena ale queer tématem a komunitou (která ke srovnání s filmy Mandica nebyla dle mého až tak queer, že by se stala v očích diváka nequeer, ale byla tak queer, že byla fakt dost queer). Následně i zajímavý příběh pojednávající o náhlých smrtích herců producentky gay porna, která je teda lesba. Explorujeme tam queer vztahy – i závislosti, ale i samotný příběh. Konec dost překvapí a dokáže vysvětlit všechny diváky kladené otázky, které mají v průběhu filmu – příčiny vraždy a vlastně celý nový příběh charakterů a vysvětlení záběrů v negativu. No naprostá paráda. (09.08.2023)

Film, který se nechce líbit. V atmosféře Francie 70. let skupinka gayů na čele s lezbou Vanessou Paradis natáčí gay porno a postupně je někdo krágluje nožem, ukrytým v černém umělém penisu. Tak trochu giallo, ok, to máme rádi. Ale film je plný všemožného gay sexu mezi muži, čímž se stává koukatelným pro velmi omezenou skupinu diváků. A zoufalá nálada postav a nesmyslné snové pasáže jakoby vyjadřující jejich nenaplněnost a outsiderství mu nepřidávají na sympatiích, a už vůbec ne na podpoření thrillerové linky. [Cannes] (20.05.2018)