Nůž na krku (S01E11)

Kriminálka klasického stylu z pera Agathy Christie s několika vraždami, na první pohled jasným pachatelem a s detektivem, který v závěru rozlouskne onen případ, který byl složitější než se na první pohled zdálo. (05.10.2014)

Něco tak odporného a slabého jsem už opravdu dlouho neviděl. Tomu se ani umění nedá říci. Naštěstí hlavní představitelé objevili soudnost a sami z tohoto "projektu" na vlastní žádost odstoupili. Uvidíme, co přinesou noví... (25.11.2013)

"Patrně nevíte, že ministr vnitra je můj přítel !!" - "Tuhle větu jsem za svou kariéru slyšel už tisíckrát a pořád jsem tady !! Tak mě, prosím, nechte dělat moji práci !!" V případě této epizody Malých vražd Agathy Christie s názvem Nůž na krku, v níž se úplně naposled divák může setkat s komisařem Larosièrem a jeho přítelem Émilem Lampionem, protože jejich představitelé Duléry s Coluccim si z blíže neupřesněných příčin přáli s tímto projektem skončit, došlo také ke změně režiséra, Erica Woretha totiž kupodivu vystřídal naprosto neznámý Renaud Bertrand, který si s sebou zároveň přivedl scénáristu Thierryho Debrouxe, který naopak nahradil osvědčenou Sylvii Simon, která se zdála pevná v kramflecích především v dialozích !! Ty rozhodně tentokrát nejsou tak svěží ani vtipné, nicméně se tvůrci tento nedostatek snaží divákovi vynahradit spoustou, samozřejmě v rámci žánru, podařené akce a zároveň i atmosférou prken, která znamenají svět, komisař Larosièr, který na sebe prozradí, že se v mládí toužil stát hercem, dokonce "alternuje" jednoho ze zavražděných v roli slavného Cyrana !! Nicméně Larosièr si příliš klidu k naučení textu a nazkoušení role neužije, protože mrtvých přibývá, navíc se zcela nečekaně setkává se svou dcerou Juliette v podání mladinké a celkem talentované Alice Isaaz, která však otce příliš nerespektuje, a tak si nejen užije románek s jedním z herců, dokonce se stane terčem vyšinutého vraha, kterého však tentokrát jeden odhalí poměrně brzy, což mě na druhou stranu v rámci obvyklých nevěrohodných a překombinovaných finále celkem potěšilo !! Epizoda vycházející z románu lady Christie s názvem Lord Edgware umírá z roku 1933, kterou napsala, když s manželem pobývala v severním Iráku, se může znovu opřít o velmi vydařený soundtrack Stéphana Mouchy i slušnou kameru Bertranda Moulyho, celkově se však nejedná o nic převratného, humor místy vyznívá velmi křečovitě, zvláště tokání ředitele divadla směrem k Lampionovi mě naprosto iritovalo, a tak mi nezbývá než dodat, že pokud si spíše vyberete poirotovskou verzi původního románu s Davidem Suchetem a názvem Smrt lorda Edgwara, ta se totiž zdá být jasně lepší volbou, nebudete litovat !! (17.11.2013)

Nevím, proč to Frantíci natáčeli a nevím, proč si to dělám. Asi že je léto a nějakou neviděnou detektivku aby jeden pohledal... Každopádně po tomhle by se Agatha nejen v hrobě obrátila, ale vykopala se z něj a šla ztrestat tvůrce všechny do jednoho. Uvažuju nad poslední šancí pro komisaře Larosiera a toho jeho křehce vypadajícího Lampiona, i když za tím bude určitě jen únik z nudy a masochismus. (25.06.2016)

Ty dva buď budete nenávidět nebo mít rád nic mezi tím. Já je mám ráda a tím pádem náhrada za Poirota i neobvyklé zpracování Agathy mi sedí. Chce to brát s nadhledem a přijmout určitou nadsázku. Pro ortodoxní vyznavače Anglického detektivního slohu to není. (28.11.2013)