Krtek

Surrealistická vize spravedlivé pomsty, pokušení a očistce s křesťanským, ale i buddhistickým přesahem ve westernovém kabátě. Pistolník s božskými schopnostmi, potom co odbočí z cesty spravedlivé pomsty na cestu násílí, dostává, potom co je zrazen, svou druhou životní možnost a je jen na něm, jakým způsobem ji využije. Avšak kolotoč všude přítomného násilí se začíná pomalu roztáčet. Film je přímo nabitý dusnou atmosférou umocněnou prostředím mexické pouště. Jedna nezapomenutelná scéna střídá druhou. Několik z těchto scén čerpá z děl surrealistů (ukřižovaná ovce, plástve plné medu ve tváři, mrzáci, králičí mistr), jiné jsou umocněny krvavou pointou (zúčtování s plukovníkem, ruská ruleta). U každého jakoby mikropříběhu je umně zvolen hudební motiv (počáteční procházka městem mrtvých, hned následovaná bizarními hrátkami tří pistolníků). Ono, ty mikropříběhy nejsou žádným překvapením, uvědomíme-li si, že Jodorowsky je v první řadě uznávaný komiksový autor. (29.03.2006)

"Dva jsou lepší než jeden, protože pokud jeden spadne, druhý ho může zvednout. Je-li zde jen jeden, není tu nikoho, kdo by jej zvedl." Koncem vše ostatní začíná, je to ale konec začátku? Nebo snad začátek konce? Těžká otázka, ještě těžší odpověď. Jodorowsky zprostředkovává velké množství vodítek k zodpovězení... Divák prochází katarzí skrze postavu (buddhistického) mnicha, kterého si zahrál samotný Jodorowsky (pro někoho možná nudná závěrečná část mě kompletně pohltila). Autor uchopil žánr (spaghetti) westernu po svém, obrátil jej naruby a pro něj typické prvky postavil na hlavu. Prostě filmová onanie par excellence. Alejandro Jodorowsky je úchyl na svém místě a je moc dobře, že na tuhle (kultovní) záležitost získal finance a látku zfilmoval. (26.11.2007)

U El Topa musím víc než kdy jindy uplatnit metodu hodnocení podle pocitů a dojmů, které ve mně vyvolal. Jinak se obávám, že bych byl zahnán do slepé uličky, stejně jako sám hrdina v podání Jodorowského. Ač jsem se urputně snažil pochopit ten film jako celek, obávám se, že je to zhola nemožné (i když osvětě se rozhodně nebráním). Takže přesto, že se odvažuju tvrdit, že interpretací jsem v jednotlivých scénách objevil někdy i několik (ovšem zhruba jen do půlky), ty nemají na výsledek pražádný význam. A proto se slabošsky odvolám na formulku, že v surrealismu netřeba za každou cenu hledat význam, a že film si může člověk užít, aniž by ho plně pochopil. Nicméně, chtělo by to vidět minimálně ještě jednou. Otázka je, jestli i já chci. (13.03.2011)

SPOILERY Jodorowsky film režíroval, napsal k němu scénář, hudbu k němu složil a hlavní roli spasitele Krtka si sám zahrál. Hm. Jodorowsky asi musí být narcis jak sviňa, který nemá daleko od jednoho filmového mistra/Boha jménem Neil Breen, kterého kdo zná, tak si z něj dělá prdel, no tady to je přesně naopak. Krtek je jakýsi gangster, procházející se synem po kruté pouštní krajině, kde všichni jdou proti všem, on koho potká toho střelí (kromě biskupům, kterým předhodí svého syna a jeho ženy, která je taky oblečena celá v černém), ale ti lidi mu vždycky tak stupidně pózují a nikdy se té jeho střelbě ani nebrání, takže je pochopitelné, že vždycky všechny zabije. Pak ale dojde k souboji, kdy jeho oběť spáchá sebevraždu, Krtek "prohraje" a zdeptá ho to natolik, že začne přehodnocovat svůj život, žena od něj odejde a on odchází kamsi do jeskyně, kde je nějaká vesnice a tam ho oslavují jako spasitele, on se pak nechá vyholit dohola, dá se na buddhistické učení, pak tam pobíhá v nějaké druhé vesnici s o dvě hlavy menší ženskou, všude visí ilumináti, pak tam přijede jeho syn, kterého po cestě zahodil, pohádají se, usmíří, Krtek pak propustí lidi z té jeskyně, i když po něm chtěli jenom to, aby tam zboural díru a šlo tam na ně světlo, všichni ti z jeskyně běží do té druhé vesnice, ti z té druhé vesnice všechny ty z jeskyně povraždí, pak přiběhne Krtek, vidí ten masakr a zapálí se, syn a ta prťavá mu pak udělají hrob a jedou pryč. Konec. Do toho je to celé úplně nahodile sestříhané, v každém záběru nějaká bizarnost a jakési poselství se z toho vytratilo. O čem to bylo? O Krtkově očistné cestě, ok, ale celou tu očistnou cestu zabíjí narcismus Jodorowského, který si tu to nejdůležitější prostě musel udělat všechno sám a kdyby to šlo, tak si stoupne i za kameru, možná to i několikrát udělal. Zase mu nemůžu upřít, že to chvílemi nebylo svými bizarnostmi poutavé, ale jenom chvílemi. 2* (16.06.2019)

Jojo, buďto chorý výmysl zkouřeného podivína nebo geniální parafráze Bible, Freuda a spousty dalších věcí. Pořád se nemůžu rozhodnout. Ať tak či tak, jedná se o jeden z nejoriginálnějších a nejpodivnějších (v tom dobrém slova smyslu) filmů, co jsem kdy viděl. Při cestě domů jsem se motal jako zfetovaný. Po první části už jsem se oblékal, že půjdu spokojeně domů, a pak jsem se podíval na hodinky a zjistil, že nás čeká ještě hodina.. Ten film není krátký a režisér nechá v tom nekonečném přívalu podivností a absurdit diváka pěkně vykoupat. Pak se to teprve rozjelo: sklep plný postižených, ruská ruleta, děsivý bordel plný odporných tlustých bab.. Druhá polovina se mi líbila ještě víc a celkově... No, nevím, nejsem si teď jistý vůbec ničím, ze sálu jsem se vykrádal s vidinou toho, že lidi na ulici vytáhnou pistoli a zastřelí mě. (08.09.2008)