Reklama

Reklama

Psanec El Topo vyzve na souboj nepřemožitelné Čtyři pány pouště kvůli lásce jedné ženy. Poráží je a dosahuje vyšší úrovně vědomí, zradí ho však jeho žena. El Topo začíná novou existenci jako svatý muž a ujímá se osvobození komunity vyděděnců. (Film Europe)

Videa (1)

Trailer 2

Recenze (150)

Paldini 

všechny recenze uživatele

Surrealistická vize spravedlivé pomsty, pokušení a očistce s křesťanským, ale i buddhistickým přesahem ve westernovém kabátě. Pistolník s božskými schopnostmi, potom co odbočí z cesty spravedlivé pomsty na cestu násílí, dostává, potom co je zrazen, svou druhou životní možnost a je jen na něm, jakým způsobem ji využije. Avšak kolotoč všude přítomného násilí se začíná pomalu roztáčet. Film je přímo nabitý dusnou atmosférou umocněnou prostředím mexické pouště. Jedna nezapomenutelná scéna střídá druhou. Několik z těchto scén čerpá z děl surrealistů (ukřižovaná ovce, plástve plné medu ve tváři, mrzáci, králičí mistr), jiné jsou umocněny krvavou pointou (zúčtování s plukovníkem, ruská ruleta). U každého jakoby mikropříběhu je umně zvolen hudební motiv (počáteční procházka městem mrtvých, hned následovaná bizarními hrátkami tří pistolníků). Ono, ty mikropříběhy nejsou žádným překvapením, uvědomíme-li si, že Jodorowsky je v první řadě uznávaný komiksový autor. ()

ORIN 

všechny recenze uživatele

"Dva jsou lepší než jeden, protože pokud jeden spadne, druhý ho může zvednout. Je-li zde jen jeden, není tu nikoho, kdo by jej zvedl." Koncem vše ostatní začíná, je to ale konec začátku? Nebo snad začátek konce? Těžká otázka, ještě těžší odpověď. Jodorowsky zprostředkovává velké množství vodítek k zodpovězení... Divák prochází katarzí skrze postavu (buddhistického) mnicha, kterého si zahrál samotný Jodorowsky (pro někoho možná nudná závěrečná část mě kompletně pohltila). Autor uchopil žánr (spaghetti) westernu po svém, obrátil jej naruby a pro něj typické prvky postavil na hlavu. Prostě filmová onanie par excellence. Alejandro Jodorowsky je úchyl na svém místě a je moc dobře, že na tuhle (kultovní) záležitost získal finance a látku zfilmoval. ()

Reklama

(mOnkey) 

všechny recenze uživatele

U El Topa musím víc než kdy jindy uplatnit metodu hodnocení podle pocitů a dojmů, které ve mně vyvolal. Jinak se obávám, že bych byl zahnán do slepé uličky, stejně jako sám hrdina v podání Jodorowského. Ač jsem se urputně snažil pochopit ten film jako celek, obávám se, že je to zhola nemožné (i když osvětě se rozhodně nebráním). Takže přesto, že se odvažuju tvrdit, že interpretací jsem v jednotlivých scénách objevil někdy i několik (ovšem zhruba jen do půlky), ty nemají na výsledek pražádný význam. A proto se slabošsky odvolám na formulku, že v surrealismu netřeba za každou cenu hledat význam, a že film si může člověk užít, aniž by ho plně pochopil. Nicméně, chtělo by to vidět minimálně ještě jednou. Otázka je, jestli i já chci. ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

SPOILERY Jodorowsky film režíroval, napsal k němu scénář, hudbu k němu složil a hlavní roli spasitele Krtka si sám zahrál. Hm. Jodorowsky asi musí být narcis jak sviňa, který nemá daleko od jednoho filmového mistra/Boha jménem Neil Breen, kterého kdo zná, tak si z něj dělá prdel, no tady to je přesně naopak. Krtek je jakýsi gangster, procházející se synem po kruté pouštní krajině, kde všichni jdou proti všem, on koho potká toho střelí (kromě biskupům, kterým předhodí svého syna a jeho ženy, která je taky oblečena celá v černém), ale ti lidi mu vždycky tak stupidně pózují a nikdy se té jeho střelbě ani nebrání, takže je pochopitelné, že vždycky všechny zabije. Pak ale dojde k souboji, kdy jeho oběť spáchá sebevraždu, Krtek "prohraje" a zdeptá ho to natolik, že začne přehodnocovat svůj život, žena od něj odejde a on odchází kamsi do jeskyně, kde je nějaká vesnice a tam ho oslavují jako spasitele, on se pak nechá vyholit dohola, dá se na buddhistické učení, pak tam pobíhá v nějaké druhé vesnici s o dvě hlavy menší ženskou, všude visí ilumináti, pak tam přijede jeho syn, kterého po cestě zahodil, pohádají se, usmíří, Krtek pak propustí lidi z té jeskyně, i když po něm chtěli jenom to, aby tam zboural díru a šlo tam na ně světlo, všichni ti z jeskyně běží do té druhé vesnice, ti z té druhé vesnice všechny ty z jeskyně povraždí, pak přiběhne Krtek, vidí ten masakr a zapálí se, syn a ta prťavá mu pak udělají hrob a jedou pryč. Konec. Do toho je to celé úplně nahodile sestříhané, v každém záběru nějaká bizarnost a jakési poselství se z toho vytratilo. O čem to bylo? O Krtkově očistné cestě, ok, ale celou tu očistnou cestu zabíjí narcismus Jodorowského, který si tu to nejdůležitější prostě musel udělat všechno sám a kdyby to šlo, tak si stoupne i za kameru, možná to i několikrát udělal. Zase mu nemůžu upřít, že to chvílemi nebylo svými bizarnostmi poutavé, ale jenom chvílemi. 2* ()

Cimr 

všechny recenze uživatele

Jojo, buďto chorý výmysl zkouřeného podivína nebo geniální parafráze Bible, Freuda a spousty dalších věcí. Pořád se nemůžu rozhodnout. Ať tak či tak, jedná se o jeden z nejoriginálnějších a nejpodivnějších (v tom dobrém slova smyslu) filmů, co jsem kdy viděl. Při cestě domů jsem se motal jako zfetovaný. Po první části už jsem se oblékal, že půjdu spokojeně domů, a pak jsem se podíval na hodinky a zjistil, že nás čeká ještě hodina.. Ten film není krátký a režisér nechá v tom nekonečném přívalu podivností a absurdit diváka pěkně vykoupat. Pak se to teprve rozjelo: sklep plný postižených, ruská ruleta, děsivý bordel plný odporných tlustých bab.. Druhá polovina se mi líbila ještě víc a celkově... No, nevím, nejsem si teď jistý vůbec ničím, ze sálu jsem se vykrádal s vidinou toho, že lidi na ulici vytáhnou pistoli a zastřelí mě. ()

Galerie (63)

Zajímavosti (15)

  • Vizuální stránka byla hlavním bodem sváru mezi kritiky filmu, kteří debatovali o tom, zda jsou sekvence a montáž smysluplné nebo pouze vykořisťovatelské. Pokud jde o symboliku ve filmu, Vincent Canby z The New York Times napsal: „Jsou tam všichni, ve filmu, který je celý vnitřností (doslova), ale který nemá žádné tělo, které by dalo vnitřnostem zvláštní tvar nebo funkci.“ Canby zjistil, že film je podvod. Gene Siskel z Chicago Tribune komentoval, jak byly vizuální prvky vnímány v rámci drogové kultury. Siskelova recenze uvádí: „Pod vlivem se El Topo stává násilnou, rádoby erotickou freakshow, a to, předpokládám, může to být velmi těžké. Jiným stačí zívnout.“ (Emo-haunter)
  • Po uvedení filmu se Alejandro Jodorowsky (El Topo) vyjádřil ke kontroverzi, když tvrdil, že scéna znásilnění nebyla objasněna: „Když jsem chtěl natočit scénu znásilnění, vysvětlil jsem Maře Lorenzio (Marah), že ji zmlátím a znásilním. Nebyl mezi námi žádný citový vztah, protože jsem do všech ženských sexuálních scén vložil klauzuli, že se s režisérem ona nebude nikdy milovat. Nikdy jsme spolu nemluvili. Nic jsem o ní nevěděl. Šli jsme do pouště s dalšími dvěma lidmi: fotografem a technikem. Nikdo jiný. Řekl jsem: ‚Nebudu zkoušet. Bude jen jeden záběr, protože nebude možné ho opakovat. Otáčejte fotoaparáty pouze tehdy, když vám signalizuji.‘ A já opravdu... opravdu... opravdu jsem ji znásilnil. A křičela. Pak mi řekla, že byla předtím znásilněna. Víte, pro mě je ta postava frigidní, dokud ji El Topo neznásilní. A má orgasmus. Proto v té scéně ukazuji kamenný falus, který chrlí vodu. Má orgasmus. Přijímá mužské pohlaví. A to je to, co se stalo Maře ve skutečnosti. Opravdu měla ten problém. Fantastická scéna. Velmi, velmi silná scéna.“ (Emo-haunter)

Reklama

Reklama