The General Gramophone
Recenze (1)
Albánské tradiční hudby, tanců, krojů, zajímavé architektury a dalších věcí si tu divák užije do sytosti. Albánský národ si během své krvavé historie procházel z etap jedné diktatury do druhé (od osmanské nadvlády - po monarchii krále Zoga, Italskou okupaci, Německou okupaci, komunistické šílenství Envera Hoxhy, občanskou válku atp...) a vše zanechalo na její svébytné a izolované kultuře i povaze trvalé stopy. Film se odehrává v polovině třicátých let. Před Italskou okupací. A zaměřuje se na postavu Italského podnikatele který si zamiluje hudbu albánského hudebníka Halita Beratiho, uznávaného hráče na klarinet. Pozve ho aby nahrál své melodie na gramofonové vinyly, které by se prodávaly spolu s italskou fašistickou hudbou nahranou na zadní straně. Mezitím ropní dělníci stávkují. Celková atmosféra tehdejší Albánie se na Halitovi začne podepisovat (například odcizením od přátel), až dojde k úplnému znechucení k Italům a vzpouře. Mě se osobně film dost líbil, na albánskou kinematografii jej mohu hodnotit poměrně kladně (už jsem viděl albánských filmů docela dost a většina není tak dobrá jako tento snímek). Celkově pro tu exotičnost mohu film doporučit i přesto že mám k němu své výhrady (rozvláčnost snímku). ()