Chechen Lullaby
Režie:
Nino KirtadzeScénář:
Nino KirtadzeKamera:
Jacques BesseHrají:
Petra ProcházkováObsahy(1)
25. prosince 1994 Boris Jelcin prohlásil, že v Čečensku bude obnoven pořádek a zákonnost. Poprvé od rozpadu Sovětského svazu a vzniku Ruské federace se Kreml rozhodl, navzdory neochotě armády a poslanců, vyřešit vnitropolitický konflikt vojensky. První vojenská kampaň trvala dva roky a podařilo se jí pouze zničit obraz „neporazitelné ruské armády“ a zdůraznit neuvěřitelnou odolnost čečenského lidu. O tři roky později, v roce 1999, vše začalo znovu: ruská vojska vtrhla do Grozného a bombardování pokračovalo několik měsíců. Aby režisér zachytil tuto válku ve všech jejích rozměrech, spojil vyprávění pěti novinářů z různých prostředí a kultur, kteří se oběma čečenskými konflikty zabývali pro mezinárodní agentury. Tyto výpovědi rekonstruují průběh událostí a vysvětlují důležité a objevné momenty z profesionálního i osobního hlediska. Vyprávění každého novináře je založeno na snímcích, které sami pořídili a osobně vybrali. Tyto subjektivní výpovědi nejsou homogenní, ale jejich rozpory, antinomie a potvrzení odhalují celou složitost tohoto konfliktu i profese válečného reportéra. (sator)
(více)Recenze (1)
25. prosince 1994 Boris Jelcin prohlásil, že "v Čečensku bude obnoven pořádek a zákonnost". Poprvé od rozpadu Sovětského svazu a vzniku Ruské federace se Kreml rozhodl, navzdory neochotě armády a poslanců, vyřešit vnitropolitický konflikt vojensky. První vojenská kampaň trvala dva roky a podařilo se jí pouze zničit obraz "neporazitelné ruské armády" a zdůraznit neuvěřitelnou odolnost čečenského lidu. O tři roky později, v roce 1999, vše začalo znovu: ruská vojska vtrhla do Grozného a bombardování pokračovalo několik měsíců. Aby režisér zachytil tuto válku ve všech jejích rozměrech, spojil vyprávění pěti novinářů z různých prostředí a kultur, kteří se oběma čečenskými konflikty zabývali pro mezinárodní agentury. Tyto výpovědi rekonstruují průběh událostí a vysvětlují důležité a objevné momenty z profesionálního i osobního hlediska. Vyprávění každého novináře je založeno na snímcích, které sami pořídili a osobně vybrali. Tyto subjektivní výpovědi nejsou homogenní, ale jejich rozpory, antinomie a potvrzení odhalují celou složitost tohoto konfliktu i profese válečného reportéra. ()