Den røde kappe
Rauðu skikkjuna
Den röda kappan
The Red Mantel
Hagbard and Signe
Obsahy(2)
V 11. století se v severských zemích postupně a obtížně prosazovalo křesťanství. V této době se odehrává legenda o nenávisti mezi dvěma rody a tragické lásce dvou mladých lidí, kteří z těchto znepřátelených rodů pocházejí. Režisér Gabriel Axel našel vhodné exteriéry v civilizací nedotčené přírodě na Islandu. Pochmurná a málo barevná krajina dala příběhu vhodný rámec. (NFA)
(více)Recenze (12)
Na ten film si pamatuju jeste z dob meho detstvi. Maminka odesla na nejaky ples z prace a ja zustal sam doma. Byla sobota a v polske televizi obvykle davali takzvane nocni kino, coz byvaly horrory nebo detektivky. Jenze tentokrat k memu zklamani bezel tento film. Zklamani vystridalo po par minutach nadseni a ja pak hodne stastny videl film jeste jednou v Ceske televizi. Od te doby nic a k sehnani neni. Skoda. ()
Mohlo by se říct, že z "Gesta Danorum" může něco stvořit jedine Shakespeare, ať už je to kdokoli. Gabriel Axel sice věděl (od Shakespeara), jak se to dělá, ale film není divadlo. Mileneckou dvojici Hagbarda a Signe ne(šťastně) obklopil králi (živým i mrtvým, jako v H(Amletovi), našptávačem a žárlivcem (jako Jago v Othelovi), pomstychtivou královnou (jako Lady Macbeth)... To muselo fungovat, a v "Červeném plášti" to zafungovalo to dobře. Stydět by se za to nemusel Shakespeare, ani Bergman (ostatně ani Saxo Grammaticus, i když pro něj by to bylo asi příliš povrchní). - Od 12. století příběhů tragické lásky ubývá, do Gottfrieda Kellera pomalu, po něm už rychle; ne, že by tragických (asi ne zcela v původním smyslu) lásek bylo méně, ale jsou to už jen takové, s nimiž se lehce (či tíže), rychleji (či pomalu) sami vyrovnají. ()
Tenhle film jsem viděl v hodně útlém věku a musím přiznat, že na něco tak drsného a chmurného mne doposavad naši nenechali koukat. Naštěstí máma usnula a táta byl trochu benevolentnější, za což jsem mu zrovna v tomhle případě vděčný, protože jinak bych o tuhle perlu severské kinematografie přišel. Námět nebyl kdovíjak originální, v podstatě Romeo a Julie ze severu, ale samotné pojetí se znatelně lišilo. Děj navíc podtrhovala divoká severská příroda, častá bojová střetnutí znesvářených rodů a když shodou tragických okolností zemřela láska hlavního hrdiny Hagbarda, brečel jsem jako želva a táta mne zahnal do peřin. Souhlasím s Aidanem a je mi také líto, že tento snímek upadl v zapomnění. ()
Severská stredoveká dráma z islandských rovín sa nesie v znamení súbojov a mladučkej lásky, ale bohužiaľ podľa mňa aj chýbajúcom zmysle pre filmársky cit. Tvorcovia striedajú scény, ktoré posúvajú dej dopredu s nudnými dlhými pasážami. Ale možno to bol zámer, aby všetky scény v divákovi dozneli podľa ich predstáv. Príbeh je jednoduchý a pripomína slávnu shakespearovskú tragédiu Rómeo a Júlia. ()
Moc pěkné, ale bohužel dost nevěrohodné. Hlavně ty bitky vypadaly dost podivně. Nepochybně byly předem pečlivě secvičeny, ale kameraman je bohužel nedokázal lépe zachytit a střihač sestříhat. Připomínalo to bitku kluků s plastovými meči ve školní tělocvičně. Ta useknutá hlava letící vzduchem tomu všemu dala korunu. Ani herecky to není nic moc k pokoukání. Mladí bojovní chalani jsou patrně finalisté nějaké soutěže krásy, ale bez výraznějšího hereckého nadání (i když popravdě řečeno nevím, zda ho zde bylo možné uplatnit, když se zde nikdo moc nerozkecával a nerozdával emoce na potkání) a Gunnar Björnstrand byl sice prokazatelně dobrý herec, ale tady toho taky moc ukázat nemohl. 65% ()
Galerie (20)
Photo © ASA Film
Reklama