Smrt je mým řemeslem

Téma dobrá, film tak na úrovni podpriemernej TV inscenácie. Historicky je to nepresný výcuc zo života Rudolfa Hössa. Až oči boleli. Vôbec to nemalo atmosféru hrôzy ktorými vojská SS a konc. tábory boli. Schimi predstaviteľ Langa v úlohe krutého fašistického netvora, no skôr mu to sedelo ako sympatický pracovitý sedliak. Väzni dlhé vlasy, dobre živení, vystupovanie vojakov doslovne Švejkovina. A historické nezmysly. Otcom myšlienky Cyklónu B bol Karl Fritzsch, Böhmen rodák, nemal temer žiadne školy. Cyklón B vyskúšal za neprítomnosti Hössa v 08/1941 na Ruských vojnových zajatcoch (tí a ostatné národy Európy sa vo filme nespomínajú). Höss bol v Auschwitzi len do 11/1943, potom bol inšpekor KT a vrátil sa až pri posledných masových transportoch Maďarských židov. A perly, vojská SS chodia v šedo zelených uniformách i keď im Hugo šil čierne, osobnú zbraň dôstojník SS nosí na ľavej strane a pod. Škoda tej témy, dúfam že sa v budúcnosti niekomu podarí lepšie. (10.12.2019)

Kniha byla totální nářez! Film z ní hodně vychází, ale přijde mi, že to nejdůležitější z ní vynechal, například onen samotný proces, jak Rudolf Hösse vůbec přišel na nápad s plynovými komorami a cyklonem B. První polovina filmu je strašně nudná, druhá už se začíná rozjíždět, ale myslím, že ti, co četli knihu, se stejně budou cítit ochuzeni. (09.02.2015)

I přes poměrně dlouhou stopáž zbyla z knižní předlohy jen značně ohlodaná kostra, která musí být pro diváka, který knihu nečetl (dle mého názoru) místy docela nepřehledná. Chybí zde úvodní kapitola popisující vztah s příšerným pánbíčkářským otcem (to beru), celá vojenská kariéra na Blízkém východě a účast ve Freikorps je zřejmě kvůli financím a technické náročnosti silně zredukována na scénu s kulometem (armáda) a zabití Mützigera (Freikorps). Naopak třeba likvidaci Waltera Kadowa (v knize spíše jen zmíněné) je věnováno cca 8 minut!? Film celkem dobře vystihuje jednu z hlavních vlastností Franze Langa (alias Rudolfa Langa v knize/Rudolfa Hösse ve skutečnosti) - absolutní poslušnost vyšším autoritám a plnění jejich rozkazů bez jakéhokoliv zaváhání, ale takřka opomíjí jeho druhou důležitou vlastnost - Lang byl velice aktivní a vynalézavý sviňák, který skoro sám navrhl se všemi detaily celý proces likvidace vězňů od jejich příjezdu do KT, až po dopravení do "sprch" (plynových komor) a spálení těl v krematoriích. Osobně neúnavně dohlížel na veškeré stavební práce a vymýšlel i "chytré" zlepšováky typu: do "sprch" půjde s vězni i dozor, aby je uklidnil, bude jim rozdávat kousky mýdla, aby je přesvědčil, že je čeká opravdu sprcha apod. Toto vše ve snímku chybí. A další věc - film se víceméně vyhýbá zobrazení likvidace. Je zde pouze jedna scéna, kdy vězni pochodují do plynové komory a následně je nasypán do komínu Cyklon B. Neříkám, že tam měli dát třeba záběry na zmítající se vězně, ale jak na mě má film zrovna tohoto typu působit, když oproti knize skoro nic neukáže a působí tak zcela bezzubě? Pokud na to Němci neměli koule tak to neměli točit. Jedna z mála scén, ke kterým nemám výhrady je Langovo přiznání, respektive odhalení manželce, co v KT ve skutečnosti dělá. Trochu málo. Bohužel jen průměrné ztvárnění světoznámého psychologického románu. (19.11.2020)

Jako ať se na mě tvůrci nezlobí, ale takto naložit s jedním z největších zločinů historie je samo o sobě zločin. Na druhou stranu krásná ukázka neschopnosti Němců denacifikovat se. Takto obsahově plochým a filmově matným způsobem zpracovat život Rudolfa Hosse si nemůže nikdo dovolit. Po natočení měl být film zničen, protože toto je urážka milionů obětí holokaustu. (09.02.2023)

Film je životným príbehom Rudolfa Langa, v skutočnosti Rudolfa Hőssa, veliteľa vyhladzovacieho tábora Auschwitz -Birkenau. Vo filmových skokoch sa prenesieme cez detstvo, 1. svetovú vojnu, ťažký život po vojne, väzenie, až po vstup do NSDAP. Tu v strane dostáva dielčie úlohy, ktoré plní zodpovedne, má výborné organizačné schopnosti a dôsledne dodržuje režim vojenského života. Himmler ho odmení a poveruje založením a vedením koncentračného tábora v Osvienčime. Tu pracuje na automatizácii čo najefektívnejšej likvidácie Židov. Po vojne ho zadržali Američania a v Osvienčime bol symbolický popravený. (06.03.2015)