Inside Pixar

Tato dokumentární série se dělí na čtyři segmenty, které vznikly v průběhu dvou let. První dvě části (Inspirace a Medailonky) tvoří celkem 10 dílů, které jsou kvalitou velmi konzistentní a v každém z dílů se dozvíme něco o práci některého ze zajímavých zaměstnanců Pixaru a o velmi specifické pozici, kterou v Pixaru zastává. Tentokrát nejde o „velká zvířata“ formátu Pete Docter či John Lasseter… nejde o žádného z předních režisérů či ředitelů Pixaru, nýbrž o méně viditelné, ale přesto extrémně zajímavé lidi, kteří v Pixaru plní nějakou důležitou úlohu. A musím říct, že těchto deset dílů bylo opravdu výborných a inspirativních. Divák nakoukne opět do trochu jiných zákoutí Pixaru, než mohl vidět třeba v dokumentu Příběh Pixaru z roku 2007, a znovu musí docenit, jak nevšedním a kreativním prostředím tato společnost je a jakou úžasnou komunitu lidí utváří. Poznáme třeba vedoucí mezinárodní produkce, která dohlíží na překlady a lokalizace pixarovských filmů po celém světě, skladatele a střihače „dočasné“ filmové hudby, jehož práce je důležitá i přesto, že jeho hudbu diváci nikdy neuslyší, zaměstnankyni, která vytvořila úspěšný program pro dohlížení na genderovou vyváženost postav, nebo třeba i cukrářku pixarovské firemní jídelny, která všem zaměstnancům zpříjemňuje chvíle v práci svými speciálními tematickými dezerty... Moc jsem si prvních deset dílů užila, avšak s 11. dílem a začátkem nového segmentu „Základy“ přišel trochu šok, jelikož vyznění a obsah dílů se drasticky proměnil. Problémem je, že pocitově došlo ke změně cílového diváka této série – rázem to působí jako dokument pro děti, což udává především vyprávěčský styl dabérky, která následujícími pěti díly provází. A s tím jde ruku v ruce i to, že obsah se skutečně týká naprostých „základů“ ohledně tvorby animovaných filmů a zajímavých informací je tam poskrovnu… Z pohledu dospělého diváka je to tudíž nuda a hlas vypravěčky (třebaže jde o výbornou dabérku), která k divákovi mluví jako k dítěti, způsobuje maximální iritaci. Naštěstí 14. a 15. díl jsou i přes dětsky orientovanou naraci docela obstojné díly, především díl o zásadní důležitosti světla, stínu a barevných tónů – tedy „osvětlení“ v animaci, které určuje náladu a atmosféru každé scény. Od 16. dílu až do konce následuje poslední segment „Odhaleno“, kde se vystřídá vypravěč (tentokrát mužský hlas) a nádech série se opětovně změní. Ani konec sice už nedosahuje kvality prvních deseti dílů, ale i tak dokáže přinést ještě pár zajímavých informací o tvorbě Pixaru. Působivý je například hned onen 16. díl o pojetí „času“, který se skrze animaci musí vetkat do filmu. Stejně jako u „světla“, i „čas“ plní svou důležitou úlohu jakožto nástroj pro vyvolání emocí diváka. Tento díl mi rozhodně přišel fascinující a obsahově hodnotný. Celkově jsem si tuto dokumentární sérii užila, jen je škoda, že je kvalitou, obsahem a pojetím docela nevyrovnaná. Prvních deset dílů ale rozhodně stojí za to, takže fanouškům Pixaru doporučuju. ~(4,0★)~ (25.01.2023)