Kjókacu koso waga džinsei

Přestože Fukasaku spojil svoji režisérskou dráhu především se studiem Tóei, netočil filmy jen pro něj. V letech 1968-1970 vytvořil ve studiu Šóčiku čtveřici žánrově různě zaměřených filmů – Blackmail Is My Life, Black Lizard, Black Rose Mansion a If You Were Young - Rage. Všechny se sice nějakým způsobem motaly kolem kriminality, ale tematická různorodost byla poměrně široká. V černohumorném Blackmail Is My Life se hlavní hrdina Hiroki Macukata pustí se svojí partou do vydírání. Jak to ale často bývá, člověk, který přičichne k penězům, chce víc a víc. To obvykle nekončí happy endem. Fukasaku v této kriminální komedii s lehkým jakuzáckým motivem systematicky zintenzivňuje principy subjektivizace. Opět pracuje s vnitřním hlasem hrdiny jako vypravěčem a se zastaveným obrazovým rámem, čímž v některých momentech urychluje vyprávění. Přítomno je i velké množství flashbacků a flashbacků ve flashbacku jako vzpomínek hrdiny, které jsou uvozeny černobíle a až po nějaké chvíli se obraz „zabarví“, což napomáhá časové orientaci diváka. Jde vlastně z velké části o retrospektivní, ironicky subjektivní vyprávění, které je ostře ohraničováno „realitou“ fikce. Devizou filmu je opět hudební stránka, která se od jazzových melodií přesouvá více k bluesu a psychedelickému rocku. Jde možná o to úplně nejlepší, co ve filmech Fukasaky kdy zazní. V tomto (a ve Fukasakových několika dalších) zazní i hlavní segment z titulní písně Suzukiho filmu Tokyo Drifter, což je určitě zajímavé z pohledu (porušování) autorských práv - Blackmail Is My Life vzniklo ve studiu Šóčiku narozdíl od zmíněného Tokyo Drifter, který byl natočen pod hlavičkou studia Nikkacu. (05.05.2016)

Film o skupince mlaďasů, kteří zjistí, že vydírání padouchů je fajn výnosná věc, nakonec se ale hlavní hrdina přesvědčí, že si ukousl přece jen větší sousto (v podobě Tetsura Tamby:) V hlavní roli mlaďoučký Hiroki Matsukata. (26.08.2010)