컬러 러쉬
Série(2) / Epizody(16)
Obsahy(1)
Choi Yeon Woo (Yoo Jun) je od narození barvoslepý, tak jako jeho matka, která za záhadných okolností spolu s dalšími barvoslepými před lety zmizela. Ve světě se množí útoky barvoslepých na lidi, kteří jim umožňují vidět barvy a oni se pak jimi stávají posedlí. Yeon Woo se na nové škole setkává s Go Yoo Hanem (Heo Hyun Jun). Záhy oba zjistí, že při pohledu na Yoo Hana dokáže Yeon Woo vidět barvy. Yeon Woo ví, že by se měl od Yoo Hana držet dál, ale zdá se, že on má na to jiný názor a svět barev je také velké lákadlo. (kklepkaa)
(více)Recenze (4)
Zajímavý námět, špatná forma. Herecké výkony špatné, občas to vypadalo, že je to středoškolský projekt, zvuk taky nebyl nejlepší (třeba když se baví za deště). Ještěže je to tak krátké. ()
Zaujímavý námet, stretnú sa dvaja zvláštni ľudia, ktorý pre seba veľa znamenajú hneď od začiatku aj keď vtedy ešte nie je tým dôvodom láska. Je to krátke a výstižné. ()
COLOR RUSH 1: Vztah dvou lidí, přátelství, zamilovanost, láska, spoluzávislost, byly podány jemně a v úhlu jednoho z mysteriozních pohledů a bylo oživením. Dle mě to není v žádném případě podprůměrný "šedý" BL seriál, ale je to malý klenot, který zintenzivnil a prozářil barvy v mé duši. Škola tam sice byla, ale byla upozaděná, jen jako prostředek k rozvinutí děje. Také příběh se věnoval oběma mladíkům a neodbíhal do zbytečných zdržovaček. Oba hlavní hrdinové podali pěkné výkony, oslovil mě především dvacetiletý zpěvák, model a herec Heo Hyun Jun v roli Yeonova "probeho" Yo Hana. Hodnocení: 8 8 10 10 COLOR RUSH 2: Zklamáním bylo pro mě velkým, že v druhé sérii už nehraje můj "miláček" - Hyun Jun. Váhal jsem, zda se budu vůbec dívat. Naštěstí se tam objevil Se Hyun a za pomoci tohoto korejského sympoše jsem se dodíval, neboť druhý hlavní hrdina Yeon Woo mi pod nos moc nelezl se svými vlasy na prcinku a dlouhými asijskými "drápy". Příběh byl moc ukvapený a vyumělkovaný, stále mi to připomínalo, že to je smyšlené a chybělo mi tam i větší procento BL vztahu mezi hlavními hrdiny, které bylo dohnáno v posledním díle polibkem "mrtvých ryb". Hodnocení: 4 6 8 6 V KONEČNÉM HODNOCENÍ HODNOTÍM JEN PRVNÍ SÉRII, NA DVOJKU SE PAK UŽ ANI NEDÍVEJTE. ()
Hodně nevšední námět. Ve světě, kde žijí barvoslepí lidé a ti, kteří jim umožňují vidět barvy, se běžně stává, že barvoslepého popadne posedlost svým protějškem. Bez své lidské "sondy" by totiž mohl schopnost vnímat barvy zase ztratit; jeho okolí by mohlo zešednout. Mezi Yeon-wooem a Yoo-hanem se ale zdá, že je posedlost vzájemná. // Vážnost vyprávění v úvodu zlevňovaly sáhodlouhé, až bollywoodské záběry na obličeje obou kluků ze všech úhlů na úhloměru, zatímco v pozadí hulákala hudba jako z nějaké devadesátkové arkádové hry, ale to jsou spíš výtky ke střihu a postprodukci než k seriálu samotnému. Ono nakonec není snadné nějak vizuálně vyjádřit ten sensory overload, když se něčí svět zničehonic promění ze stínů na odstíny. Scéna, která se mě dotkla: když Yoo-han vyrobil pro Yeon-wooa duhu. // P.S.: Mohla bych se tu rozepsat víc o issues s lgbt reprezentací v médiích a jak ve vztazích mezi dvěma muži / ženami téměř vždy musí být nějaký problematický aspekt, ať je to homofobie, umírání, velký věkový rozdíl, nešťastný konec atd., a že i tady se nevyhnuli jisté toxické tropě - kodependenci, která je až nezdravá. Naštěstí to scénáristé nevyzdvihují jako něco dobrého. ()