Studoval na moskevské universitě. Jeho první prací v oblasti filmu se stal scénář Protazanova snímku PIKOVÁ DÁMA (1916) na Puškinův námět. Další scénáře napsal pro režiséry A. Sanina (POLIKUŠKA, 1919), J. Protazanova (AELITA , 1924, na námět Alexeje Tolstého), J. Željabužského (PAPIROSNICA OT MOSSELPROMA, 1924 a POŠTMISTR, 1925, na Puškinův námět) a Sergeje Komarova (KUKLA S MILLIONAMI, 1928) . Roku 1925 si zahrál jednu z hlavních rolí v ŠACHOVÉ HOREČCE V. Pudovkina a N. Šlikovského.
Od poloviny 20. let začal pracovat jako režisér. Spolu s B. Barnětem natáčí podle románu M. Magninjan MISS MEND (1926), o rok později již samostatně ŽLUTOU KNÍŽKU (r. Zemlja v plenu). V sovětsko-německé koprodukci pak filmovou verzi dramatu Lva Tolstého ŹIVÁ MRTVOLA (1928, společně MEŽRABPOMFILM a PROMETHEUSFILM) v hlavní roli s V. Pudovkinem. Po dokončení se nevrací zpět do SSSR a zůstává v Německu, kde natáčí adaptaci Dostojevského VRAH DIMITRIJ KARAMAZOV (1931). Před nacistickou hrozbou odchází do Francie, kde začíná novou kariéru dramatem BLUDIČKY PAŘÍŽE. Pokračuje adaptací novely Stefana Zweiga AMOK (1934), další adaptací Puškinovy povídky PIKOVÁ DÁMA (1937), s níž coby scenarista začínal svoji filmařskou karieru, historickým filmem TARAKANOVA (1938) a špionážním snímkem GIBRALTAR (1938) s Erichem von Stroheim. Za 2. světové války pracoval v USA, počínaje romantickým dramatem THREE RUSSIAN GIRLS (1943), kariéru zakončil kanadským snímkem WHISPERING CITY (1947).
Pavel "raroh" Straka
