Judith Carol Irola se narodila ve Fresnu v Kalifornii. Její prarodiče se v této oblasti usadili v roce 1917 poté, co odešli z Baskicka, a brzy si založili ovčí ranč. Měla dvě mladší sestry. V letech 1966 až 1968 působila v Mírových sborech v Nigeru (podobně jako její pozdější spoluprácovníci Rob Nilsson a David Schickele o několik let dříve v Nigérii). Po návratu do USA začala pracovat pro televizní stanici KQED-TV, zpočátku jako sekretářka, později asistentka při natáčení reportáží a kameramanka.
V roce 1972 založila s Robem Nilssonem, Johnem Hansonem, Stephenem Lighthillem, Eugenem Correm, Peterem Gessnerem a Stevem Waxem marxistický filmový kolektiv Cine Manifest. Přestože existoval jen několik let, z jeho existence vzešel ceněný celovečerní film Northern Lights (1978), režírovaný Nilssonem a Hansonem, na kterém se Judy Irola podílela jako kameramanka. Šlo o její první celovečerní film. Později natočila řadu dalších filmů, jak hraných, tak i dokumentárních, pro kina i televizi.
Kolem roku 2000 se kameramanské práci přestala věnovat. Ke konci života natočila trojici dokumentárních filmů, založených na důležitých obdobích jejího života – Cine Manifest (2006) o stejnojmenném filmovém kolektivu, Niger ’66: A Peace Corps Diary (2010) o své práci v Mírových sborech a The Sheepherder’s Daughters (2014) o svém dětství na ovčí farmě.
Za svou kameramanskou práci na filmu An Ambush of Ghosts (1993) získala cenu na Filmovém festivalu Sundance. Mezi její další ceny patří Kodak Vision od organizace Women in Film Crystal (1997) a Nat Tiffen Award od Emerging Cinematographer Awards (2014). V letech 1992 až 2018 přednášela na School of Cinematic Arts (Škole filmových umění) na Jihokalifornské univerzitě v Los Angeles.
Zemřela na komplikace spojené s onemocněním covid-19 ve věku 77 let.
A. "WernerDMZ" M.
