Ljubisa Georgijevski

Narodil se v makedonském městě Bitola 30. 5. 1937. Je filmovým a divadelním režisérem a příležitostným scénáristou. Vystudoval režii na Akademii pro divadlo, film, rozhlas a televizi v Bělehradě. Svou filmařskou kariéru zahájil v roce 1964 snímkem Pod isto nebo (Pod stejným nebem), který režíroval společně s Miodragem „Mikim" Stamenkovićem. Děj filmu se odehrává těsně po kapitulaci Itálie, když moc v nejmenovaném městě na západě Makedonie přebírají balisti (Balli Kombëtar - albánské fašistické hnutí) a sleduje osudy tří partyzánů, kteří ve městě po přestřelce uvíznou.

V roce 1966 a 1967 režíroval dva krátké filmy – protiválečnou satiru s dětskými herci nesoucí prostý název Ne a úsměvnou miniaturu Pateka (Cesta). V rozmezí let 1968-1970 natočil v produkci studia Vardar film Skopje další tři celovečerní filmy. Planinata na gnevot (Hory hněvu) je o nepovedené kolektivizaci makedonského venkova. Republikata vo plamen (Republika v plamenech) se vrací k tzv. Illindenskému povstání a následnému vzniku a krátké existenci Kruševské republiky, kterou lze považovat za první republiku na Balkánském poloostrově. Jeho čtvrtý celovečerní film nese název Cenata na gradot (Cena města) a zobrazuje poslední dny 2. světové války v Ochridu. V rámci jugoslávské kinematografie je tento snímek výjimečný tím, že hlavními postavami jsou němečtí důstojníci. Po tomto filmu se soustředil na kariéru divadelního režiséra a výuku na Fakultě dramatických umění ve Skopji.

Je rovněž režisérem krátkého dokumentu Sic Transit Gloria Mundi / Heraklea z roku 1974. K hranému filmu se naposledy vrátil v roce 1975, když natočil krátký film Koj vek minuva nadvor, deca (Jaké století probíhá venku, děti).

Jiří "dzira" Fiala