Marie Zeffiová

Marie Zeffiová se narodila 14. srpna 1882 zřejmě v Praze. Používala též umělecká jména jako Marie Heřmanová, Mařenka Zeffiová, Mařenka Heřmanová, Marie Heřmanová – Zeffi atd. Bohužel nevíme nic o jejím původu, vzdělání a soukromí. Dokonce neznáme ani její rodné jméno.

Své umělecké jméno získala sňatkem s populárním hercem, komikem, zpěvákem, kabaretiérem, vydavatelem a autorem Josefem Zefi – Heřmanem (1872 – 1955). Své umělecké vlohy uplatnila před svým divadelním publikem na rozhraní 19. a 20. století především jako herečka a zpěvačka na různých pražských kabaretech a též menších scénách, šantánech a zpěvních síních.

Začínala jako koloraturní zpěvačka. Ale po provdání za Josefa Zefi – Heřmana vystupovala především už s ním. Díky tomu si získala oblibu mimo jiné i na scénách Orfeum na Vinohradech (1897), Schoebel, Varieté v Celetné ulici, U Lhotků (1912), Dvorní pivovar, Hvězda, Typografická beseda, U Medvídků, u ředitele Cihláře, Kabaret Lucerna a další.

S největší pravděpodobností skončila během první světové války i umělecká kariéra Marie Zeffiové (stejně jako u manžela) a věnovala se již jen rodinnému obchodu (manželův mandl, papírnictví, a nakladatelství). Na divadelní či zpěvná pódia se už natrvalo umělkyně nevrátila (pouze příležitostně při určitých významných dnech) a dožila s manželem v ústraní.

Zajímavé je, že ač Marie Zeffiová zpívala různé oblíbené šlágry a písně, její manžel poté zpíval parodie na tyto tituly (např. „Jsem povahy zamilované“). Vždy však zůstávala upozaděná za svým chotěm, který byl ve své době nejpopulárnějším pražským komikem a zpěvákem, kdy byl nazýván za mistra převleků, představoval různé pražské figurky, jež vynikaly jeho precizním projevem, bystrým postřehem, břitkým jazykem a výraznou mimikou.

Kromě toho si všechny své výstupy, scénky, písničky, tanga, dvě operety a kuplety (bylo jich přes 3 000) psal sám. Svá díla poté vydával ve vlastní Edici Veselosti, také u Josefa Švába – Malostranského, M. Urbánka, Hoffmana, Weinfurtera, Kudelíka a dalších. Ač byl lákán taktéž pro vystupování v zahraničí, zůstal věren Praze. Prodal do zahraničí alespoň práva na svá díla. V dobách svého uměleckého a hereckého útlumu se Marie Zeffiová objevila i před filmovými kamerami.

Debutovala ještě v dobách němého filmu manželkou dřevorubce Řehoříka (Karel Fiala) v dramatu DĚVČE Z HOR (1924) režiséra Václava Kubáska podle stejnojmenného románu Bohumila Zahradníka – Brodského s Mary Jansovou, Janem W. Speergerem a Františkem Havlem v hlavních rolích.

O dva roky později se divákům představila jako pavlačová klepna v melodramatu M. J. Krňanského PŘÍBĚH JEDNOHO DNE (1926) podle stejnojmenné novely Ignáta Herrmanna.

I v tomto filmu sehrála hlavní role Mary Jansová, Jan W. Speerger s Lexou Jarošínem, L. H. Strunou, Antonií Nedošinskou, Máňou Ženíškovou, Theodorem Pištěkem a dalšími. Ovšem z tohoto snímku se dochovala pouze část. Až za pět ukončila svojí filmografii Marie Zeffiová (a čtyři roky před skonem) už zvukovým snímkem SKALNÍ ŠEVCI (1931) režiséra a scenáristy Emila Artura Longena s Theodorem Pištěkem, Emanem Fialou a Janem Richterem.

Ve všech třech snímcích Marie Zeffiová stvořila pouze malé a okrajové filmové roličky, přesto je její filmová dráha významnější, než manželova. Ten vystoupil jenom v jednom snímku, který se ani nedochoval…

Obdobně jako její manžel, i její hlas byl roku 1908 zachycen na fonografické válečky T. A. Edisona. Ve dvacátých letech, znova po boku chotě, vystoupila i v nově se rozvíjejícím médiu – rozhlase (například ve vzpomínkovém pořadu „Staropražský večer“ z roku 1926 podle pamětní herce Aloise Charváta a za režie Miloše Čtrnáctého).

I její synové se věnovali umění: klavírista Josef Heřman a zpěvák, tanečník a kapelník Karel Heřman (1903 – 19??). Marie Zeffiová zemřela 7. prosince 1935 (některé prameny uvádí chybně i rok 1932) v Praze ve věku pouhých třiapadesáti let.

I se svým mužem (který byl o plných deset let starší a přežil jí o dvacet let) je pochována na pražských Olšanských hřbitovech. Josef Waltner na ní vzpomněl roku 1940 ve dvoudílném článku „Lidový zpěvák Heřman Zeffi“ z „Národních listů“.

Jaroslav "krib" Lopour