Oldřich Svoboda

Oldřich Svoboda se narodil v roce 1872 v Německém (dnešním Havlíčkově) Brodu. Ještě jako malému mu zemřel otec a jeho chudá matka dávala velkou část svého výdělku na jeho vzdělání. Vyučil se později jako krejčí.

K divadlu ho měl údajně přivést v jeho rodišti syn J. K. Tyla, profesor Forchheim. Díky němu začal tedy jezdit s různými kočovnými společnostmi. V jedné z nich, ve Frýdově společnosti, se seznámil se svou budoucí ženou, herečkou Marií roz. Paulovou (1871-1960). Vzali se 18. února 1986 v Duchcově. Později přešel se svou ženou ke společnosti Antonína Chlumského. Zde se jim narodily jejich první děti Božena (1896–1917) a Oldřich (1898–1922).

Na sklonku 19. století přerušil se ženou na delší dobu své kočovné živobytí a usadil se v Kutné Hoře. Zde se také narodilo další dítě, dcera Růžena (1899–1984). V roce 1901 se však již celá rodina vrací opět k hereckému řemeslu a Oldřich Svoboda je angažován u Postlovy divadelní společnosti. Zde se mu narodil další syn, tentokrát Zdeněk, který záhy jako dítě umírá na nachlazení. V tomto angažmá se jim také na jedné z dalších štacích narodila další dcera Anna (1904-1942).

V roce 1905 dostal Oldřich Svoboda nabídku na angažmá v Národním divadle z kterého bohužel sešlo, přesto se od roku 1906 na určitý čas s rodinou usadil v Praze a zde se mu narodila další dcera Helena (1906–1989), zároveň získal angažmá u herecké společnosti Grossové-Kučerové v Libni, poté krátce účinkuje v šantánu U Rozvařilů, odkud přešel s manželkou k majiteli divadla J. E. Sedláčkovi a poté k divadlu Marie Zieglerové. Nadále působil u společnosti majitelky Procházkové-Malé, zde se mu také narodilo poslední dítě, dcera Marie (1909–1997).

Ještě poté vystřídal s rodinou několik kočovných společností, když do jeho osudu zasáhla první světová válka, ta ho zastihla u herecké společnosti Josefa Tuttra. Oldřich Svoboda musel poté narukovat do armády. První měsíce vojenské služby vykonával v Rokycanech, kam ho také následovala jeho rodina, pak byl poslán do Alp a jeho rodina zůstala v Rokycanech, zde umírá jedna z dcer, Božena, na následky špatné válečné stravy.

Po konci první světové války se vrací celá rodina k hereckému řemeslu v kočovné společnosti Sukové-Kramuelové. Odtud odchází s rodinou do svého prvního stálého angažmá v kamenném divadle v Českých Budějovicích, kde se vedle herectví úspěšně věnoval režii. Vedle toho působil s manželkou také v různých zájezdových představení (např. Olomouc, Ústí nad Labem apod.).

I přesto, že v divadle ztvárnil nespočet různorodých rolí, ve filmu si zahrál pouze jednou a to v roce 1929 jako průmyslník v dramatu OSUD TŘÍ SRDCÍ.

V roce 1932 odešel na odpočinek a zbytek života dožil v Českých Budějovicích, věnoval se především svému oblíbenému rybaření, odkud si jen občas odskočil k ochotnickému divadlu, ale spíše již jen pro zábavu.

Oldřich Svoboda umírá chvíli po své návštěvě ve svém rodišti, dne 1. prosince 1939 v Českých Budějovicích, kde je také pohřben. Jeho smrt na začátku druhé světové války ho ušetřila od bolestných okamžiků během heydrichiády, kdy byla zatčena a popravena jedna z jeho dcer, herečka Anna Letenská. Jeho manželka ho přežila o celých dvacet jedna let. Herectví se věnovali téměř všechny jeho děti a také některá z jeho vnoučat – herec Jiří Letenský či loutkoherec Ivan Pilný.

petr.trep