Dietrich Fischer-Dieskau

Dietrich Fischer-Dieskau se narodil do rodiny učitele klasických jazyků. Zpěv studoval od 16 let. Během války byl Dietrich Fischer-Dieskau jako příslušník Wehrmachtu zajat a velkou část války strávil v zajetí v Itálii. I v zajetí se věnoval studiu zpěvu, a to v míře, kterou mu podmínky v zajetí umožnily.

Debutoval v Brahmsově „Německém requiem“ v roce 1947, kdy zaskočil za nemocného kolegu. Jeho skutečným debutem však bylo až angažmá v Městském divadle v Berlíně, kde vystupoval od roku 1948. Zde vytvořil několik rolí jako byl Wolfram v „Tannhauserovi“ Richarda Wagnera nebo Markýz Posa ve Verdiho opeře „Don Carlo“.

Dietrich Fischer-Dieskau je synonymem pro interpretaci písní. Je synonymem pro Schubertovy písně jako je „Zimní cesta“ nebo „Krásná mlynářka“. Vystupoval většinou za doprovodu legendárního pianisty Geralda Moora. V roce 1952 vystoupil v legendárním cyklu Brahmsových písní. Dietrich Fischer-Dieskau byl také propagátorem hudby moderních autorů jako Beniamina Brittena a mnoha dalších.

Zajímavá je jeho pedagogická činnost. Od roku 1983 byl profesorem zpěvu na Berlínské univerzitě. Dietrich Fischer-Dieskau byl 4x ženat. Jeho poslední ženou byla významná sopranistka Julia Varady. Dietrich Fischer-Dieskau zemřel v roce 2012 ve věku nedožitých 87 let.

jiri "trilobit4" Zednik